Chce tak zefektivnit práci městské policie po tomto datu a uchránit občany před případnými negativními jevy, které může přinést úplné otevření hranic, řekla mluvčí radnice Dorota Havlíková. Radnice zvažuje i možnost společných, smíšených hlídek strážníků z obou zemí.

"Jsem rád, že zmizí závory, ale na druhou stranu se trochu obávám, co nám to přinese. Je jisté, že budeme muset více spolupracovat s polskou stranou v otázce bezpečnosti. Proto teď řešíme určité technické otázky, jako je používání rádiových vln pro dorozumívání se s polskou stranou, propojení telefonními linkami a podobně," uvedl starosta Vít Slováček (KDU-ČSL).

Společná služebna městské policie a polské stražy miejskiej by mohla nalézt útočiště v sídle Euroregionu na Mostě Družby. Policisté by si podle Slováčka v rámci zákonů mohli předávat informace, které jim pomůžou v jejich práci, například o hledaných osobách, údaje z registru kradených aut, registru espézetek a podobně.

Vedení českotěšínské radnice počítá s tím, že s odstraněním kontrol na hranicích se masivně zvýší turistický a nákupní ruch. "Proto přemýšlíme o společných smíšených hlídkách, kde by byli zastoupeni jak naši strážníci, tak straž miejska. I když dojde k pomyslnému vymazání hranic, rozdíly v zákonech a předpisech zůstanou. Dvojjazyčné hlídky by mohly být více nápomocné v řešení problémů občanů obou států," dodal místostarosta Milan Pecka (ODS).

Smíšené hlídky vítá i ředitel českotěšínské městské policie Jan Hrůza. "Jsou to někdy drobné nuance, přesto mohou přivést turisty do nesnází. Například zcela odlišný je přístup zákonů k parkování na chodníku u nás a v Polsku. Tamní zákony je připouštějí, naše zakazují. Proto se Poláci diví, když jim chceme uložit pokutu a často tomu nerozumí. Pro smíšenou hlídku bude jednodušší jim to vysvětlit," uvedl Hrůza, který uvažuje o tom, že své strážníky pošle na krátký kurz, který jim pomůže zvládnout základy polštiny.

Vstupem do Schengenu se zruší kontroly na vnitřních hranicích mezi většinou starých a některými novými členskými státy EU. Nejpozději do konce března příštího roku se tak stane i na mezinárodních letištích.

Systém Schengen se jmenuje podle vesnice v Lucembursku, kde byla v roce 1985 smlouva o volném pohybu osob uvnitř EU podepsána. Do systému bylo dosud zapojeno třináct zemí EU (bývalá "patnáctka" bez Británie a Irska), z nečlenských zemí Norsko a Island. Nyní má přibýt většina z desítky nových členů EU přijatých roku 2004: vedle Polska a Česka také Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva a Malta. Desátý Kypr požádal podle EU o roční odklad svého vstupu do Schengenu, protože potřebuje delší přípravu.