S šesti desítkami nablýskaných historických aut i motorek za hradby zamířili jejich majitelé z celé Moravy. Dnešním setkáním, při kterém stihli projet i okolní obce a města, se již tradičně rozloučili s letošní sezonou.

"Po nás už žádný závod historických vozidel není. Máme tak možnost se naposledy vidět a společně se projet. Setkání se přitom mohou zúčastnit majitelé vozů a motorek vyrobených až do roku 1983," řekl Jiří Zemánek z pořádajícího klubu Oldtimer Club Helfštýn.

Na setkání dojeli veteráni z celé Moravy od Ostravy po Brno. Podle Zemánka, který osobně osedlal motocykl z roku 1928 New Hudson, nechyběly mezi vozy ani rarity. "Jsou tady pěkné klasiky, jako jsou aerovky, pragovky, ale i poválečný Jaguar či Porsche. Přijeli i majitelé sportovních fordů či rakouského předválečného vozidla značky Steier," podotkl Zemánek.

Řidiči nablýskaných vozidel a motorek se sešli dopoledne na náměstí T.G. Masaryka v Lipníku nad Bečvou na Přerovsku. Při své spanilé jízdě navštívili s mapou v ruce i okolní obce. Po šedesátikilometrovém okruhu zamířili za hradby hradu Helfštýna.

Po této závěrečné jízdě čeká majitele podle pořadatele Zemánka řádné "zakonzervování" svých miláčků. "Veterány je potřeba před zimou pořádně umýt, opucovat, vyleštit, dofoukat kola, dotankovat a zakonzervovat tak, aby vozy byly připraveny na další sezonu," popsal Zemánek.

Zatímco veteráni na Helfštýně definitivně ukončili svou sezonu, hradní brány zůstávají i nadále otevřené. "Hrad je otevřen denně kromě pondělí do konce října. Lidé se mohou s průvodcem seznámit s historií a architektonickým vývojem hradu a podívat se mohou i nadále i do expozice uměleckého kovářství, historické mincovny a galerie s výstavou prací studentů," uvedla Pavla Janýšková ze správy hradu. V listopadu je turistům umožněna prohlídka areálu hradu vždy o víkendech. Hrad bude poté tradičně otevřen první lednovou sobotu.

Helfštýn založil ve 14. století loupeživý rytíř Friduš z Linavy. Ve své nynější podobě má hrad charakter rozsáhlé pevnostní architektury se šesti branami, řadou věží a budov a se systémem valů z 18. století. Vliv na stavební vývoj měli zejména páni z Kravař, Pernštejnové a Bruntálští z Vrbna.