„Konečně se vyspím. Do práce vstávám o půl šesté ráno a na jaře mi vždycky několik týdnů trvá, než si na to zvyknu. Zimní čas tedy vítám,“ řekla Kateřina Sedláčková z Mariánských Hor.

Přestože je střídání času kontroverzní téma, většina odborníků tvrdí, že lidé si na časový posun zvyknou bez větších problémů během několika dnů. „Na změnu zimního času si zvykáme lépe, než na změnu letního času. Je to totiž pro člověka přirozenější. Člověk má totiž obrovskou schopnost přizpůsobit se těmto změnám,“ řekla ostravská psychiatrička Marie Foltýnová a dodala, že obecně lze říci, že na všechny změny, a to i klimatické, si hůře zvykají starší lidé.

„Změna času není proti přírodě, spíše naopak, protože nás to nutí přizpůsobovat se slunci,“ dodala ostravská psycholožka Jana Husková s tím, že zimní čas navíc odpovídá času původnímu, takže je to blíže přirozenému rytmu.

Na změnu času zareagují také České dráhy. Deset nočních dálkových vlaků uprostřed noci na hodinu zastaví ve stanicích.

Každoroční letní čas byl v Československu zaveden v roce 1979. Od roku 1996 je letní čas o jeden měsíc delší - trvá až do posledního víkendu v říjnu, čímž je letní čas zaveden po větší část roku než čas pásmový. Tato změna byla provedena v celé Evropské unii, přizpůsobilo se i Česko.