Dokonce by se dalo říci, že mají štamgasty - před výplatou zastavují, po výplatě vyzvedávají. Mezi zákazníky už nepatří jen hráči na automatech „Nedivte se, že je o nás zájem. Mnoho lidí postihla nezaměstnanost, potýkají se s vysokými nájmy a dalšími životními náklady,“ vysvětluje majitel zastavárny v ostravském Přívoze.

Počet zákazníků podle něj neustále roste. Mění se i jejich složení. Dříve byli hlavními klienty hráči na automatech, teď přicházejí nejrůznější skupiny lidí. „Často sem zavítají důchodci, kteří nevyšli s penzí, nebo lidé, kterým zaměstnavatel pozdržel výplatu,“ říká zastavárník Robert Nádeník z firmy Flint. „Právě jsem dostala výplatu, a když jsem zaplatila nájem a inkaso, zase mi nic nezbylo,“ stěžuje si dvaapadesátiletá uklízečka Anna Fleková cestou ze zastavárny. „Beru kolem osmi tisíc a jenom za byt dám tři tisíce dvě stě,“ stěžuje si.

Zastavárna je pro mnoho lidí jediným řešením. „Co mám dělat? Ve spořitelně by mi tak rychle nepůjčili a ručitele bych nesehnala,“ říká zákaznice, která svůj rozpočet každý měsíc záplatuje tisícikorunovou půjčkou.

Mobily? Nebereme…

„Podle mých zkušeností lidé využívají služeb zastaváren daleko častěji než dříve. Hodně si chodí půjčovat peníze, když musejí doplácet za plyn nebo elektřinu. Nejčastěji přinesou prstýnky, mobilní telefony, elektroniku, videopřehrávače, počítače,“ vypočítává majitelka zastavárny ve Frýdku-Místku.

„Nikdo mě neprověřuje, nikdo se na nic nevyptává, nepotřebuji věřitele. Hotovost dostanu na počkání během několika minut,“ shrnuje přednosti zastaváren jeden z klientů. Nabízet zboží v zastavárně může pochopitelně každý. I v noci. Už tři roky ale platí novela zákona, která takový prodej reguluje. Provozovatelé bazarů, zastaváren, starožitnictví a autovrakovišť musejí vést evidenci všech věcí i lidí, kteří je k nim přinášejí. Většina ukradených mobilních telefonů přitom končila v zastavárnách. Projekt blokace telefonů by teď měl počet ukradených přístrojů ještě více snížit.

Zatím je předčasné hovořit o tom, zda se to podaří. Někteří zastavárníci už mobily přestali vykupovat. Tak jako Dagmar Víchová ze zastavárny Modrý delfín. „Mobily jsme od zákazníků přestali brát už asi před dvěma roky. Byly s tím pouze starosti. Nehledě na to, že jejich cena stejně neustále klesá. Mobily už se prostě dávno nevyplatí,“ konstatovala Víchová.

Za zástavu se mnoho peněz nepůjčuje Zákazníci však musejí počítat s tím, že dostanou půjčku jen ve výši zhruba třiceti až padesáti procent hodnoty zboží. „Lidé nemají peníze, a pokud nám zboží zůstane, budeme ho jen těžko prodávat,“ říká majitel zastavárny v Ostravě-Vítkovicích.

Těm, kteří nemohou nabídnout předměty, jež se dobře prodávají, však nepomůže ani zastavárna. „Důchodci většinou nabízejí staré elektrospotřebiče. Ale to už dneska nikomu neprodáte,“ tvrdí. V zastavárně se potkávají nejrůznější typy lidí. „Asi třetina zákazníků jsou ženy, které zastavují například snubní prstýnky - nevyšly s rozpočtem nebo si chtějí koupit něco pro sebe. Přicházejí také ti, kteří se dostali do problémů: ukradli jim doklady i s penězi nebo nabourali auto,“ vysvětuje majitel zastavárny poblíž Stodolní. A poslední skupina? „To jsou prostě lidi, kteří neumějí hospodařit s penězi.“