Tři stovky Ostravanů našly práci jinde v republice, téměř polovina z nich přitom odešla do Prahy. Dvě stovky pak začaly pracovat v zahraničí. „Také loni našli uchazeči, kteří odešli mimo republiku, nejčastěji uplatnění ve Velké Británii, Irsku a Itálii. Na seznamu jedenadvaceti zemí jsou například i Indie, Norsko nebo Island,“ upřesnila Baďurová.

V zahraničí přitom loni našli Ostravané nejčastěji zaměstnání v rámci sezonních prací v zemědělství, ve stravovacích a ubytovacích službách, v potravinářském průmyslu, v různých dělnických profesích v průmyslu a stavebnictví, méně často také jako technici, recepční či hudebníci.

Ostravský úřad práce začal sledovat odchody do zahraničí už v roce 2003, aby mohl porovnávat, jak se projeví vstup republiky do Evropské unie. „Vcelku s jistotou můžeme konstatovat, že lidé nezměnili zásadním způsobem své chování po vstupu země do EU. A to ani přesto, že jejich zájem najít uplatnění v zahraničí nově povzbuzují i burzy práce organizované Evropskými službami zaměstnanosti Eures, které se celostátně konají právě v Ostravě. Loni se uskutečnil 2. ročník takové burzy a představili se na ní zaměstnavatelé z dvanácti zemí. Zásadní vliv na chování lidí pokud jde o vyhledávání zaměstnání mimo dosavadní bydliště má celková situace na trhu práce a ta se loni v kraji dále výrazně zlepšovala,“ vysvětlila Baďurová. Počty odcházejících uchazečů se rok od roku snižují. V roce 2003 odešlo za prací z Ostravy 851 lidí, o rok později 822, v roce 2005 pak už jen necelých osm stovek lidí, předloni pak 624.

Z údajů úřadu práce vyplývá, že častěji odcházejí za prací muži. Nejvíce jsou zastoupeni lidé mladší třiceti let, čtyřicátníci a starší jsou naopak výjimkou. Jen velmi zřídka se rozhodli odejít za prací lidé, kteří byli dlouhodobě nezaměstnaní.