Lidem, kteří skonají bez příbuzných nebo těmi nejbližšími zapomenuti, je povinna pohřbení zajistit právě obec, na jejímž území kúmrtídošlo. Nějaké peníze sice mohou následně získat zpět, ze zkušenosti však vědí, že to jde jen velmitěžko.

Centrální ostravský obvod Moravská Ostrava a Přívoz například zajistil vuplynulých třech letech pohřbení bezmála dvou set lidí. Vměstské části Poruba bylo na náklady obce vloňském roce provedeno jednadvacet pohřbů. Nejlidnatější ostravská část Jih pak loni za peníze ze svého rozpočtu nechala pohřbít bez jednoho třicet lidí. Jen pro zajímavost byli vtomto počtu tři bezdomovci, unichž se nepodařilo vůbec zjistit totožnost.

Radnice zoufají. Mají důvod?

„Náklady vzniklé spohřbením jsou uplatňovány vrámci dědického řízení. Pokud zemřelý na základě usnesení soudu nezanechal žádný majetek, budou uplatňovány po státu,“ přibližuje způsob, jak může radnice vynaložené peníze získat zpět, Petra Špornová, mluvčí Poruby.

Michael Kutty, mediální zástupce radnice Ostrava-Jih, však zároveň uvádí, že výše popsaný způsob zpětného získávání prostředků vynaložených na pohřbívání většinou kýžené ovoce nepřináší. „Obce mají právo na úhradu nákladů na eventuálních dědicích. Často se to však míjí účinkem, protože není co vymáhat. Částky, které se vracejí zpět, jsou nesrovnatelné svýdaji,“ přidává názorKutty. Dále pak doplňuje, že výjimkou má být to, že od ledna letošního roku mají stále nárok na pohřebné lidé, kteří vypravili pohřeb nezaopatřenému dítěti do osmnácti letvěku.

Petra Špornová ještě pro ilustraci doplňuje, že vPorubě činily vloňském roce celkové náklady na takovéto pohřby zhruba sto dvacet tisíc korun, přičemž průměrná cena jednoho pohřbu se pohybovala kolem pěti a půl tisícekorun. „Vletošním rozpočtu městského obvodu Poruba je na tyto pohřby určena částka čtvrt milionu korun,“ doplňuje čísla Špornová.

Začali lidé na pohřbech šetřit?

Ajak vidi zrušení pětitisícové dávky na vypravení pohřbu firmy, které poslední rozloučení se skonavším připravují? Budou nyní podle nich pohřby „chudší“? Názory serůzní. „Lidé jsou šetřílkové, je to už poznat,“ vyjadřuje se ke zrušení pohřebného jedna ze zaměstnankyň ostravské pohřební služby Acordia. „Zaznamenáváme už skromnější požadavky, pozůstalí si třeba neobjednávají tolik květin jako dříve, nebo třeba nechtějí dávat oznámení do novin,“ doplňuje dále žena, která však nechtěla zveřejnit svéjméno.

Josef Hájek, ředitel další ostravské pohřební služby Concordia, je ale vhodnocení situace, která vreálu běží teprve několik dní, poněkud mírnější. „Po těch několika dnech je těžké dělat závěry. Maximálně lze vtuto chvíli říci, že jsou někteří kvůli zrušení pohřebného rozezleni,“ říká JosefHájek.

Třetí ostravská pohřební služba– Charón– pak paradoxně přichází se zkušenostmi zcela odlišnými. Pohřby prý po Novém roce neprobíhají skromněji, nýbrž naopak honosněji. „Právě nyní máme pocit zrůstu služeb. Nevím, jak to zdůvodnit, je to možná obdobím. Lidé se ale opravdu ptají na pohřebné jen výjimečně,“ sděluje Deníku Hana Budírská, zaměstnankyně pohřební služby Charón.

Zároveň ještě dodává, že podle jejího mínění zrušení pohřebného podobu posledního rozloučení se zemřelým obecně ovlivnit nemůže iztoho důvodu, že lidé si prostě platí takový pohřeb, na jaký měli předtím, a mají iteď. „Těch pět tisíc tak významnou roli nehrálo,“ míní Budírská.