Na střechy finských domků dopadaly křehké sněhové vločky. Vuličkách kolonie Bedřiška panoval včera dopoledne docela klid. Obrázek jako vystřižený zpoetické knížky. Jenže realita tady většinou tak malebná není. Ba naopak. Vlokalitě patřící pod obvod Mariánské Hory a Hulváky to častěji vypadá jako na Divokém západě.

Orozruch a nepořádek se zde starají některé romské rodiny a především jejich nejmenší členové.

„Všichni si tu dáváme pozor na čtyři rodiny, které tady dělají bordel. Jejich děcka všechno ničí, kradou, a když jim chcete něco říct, tak na vás vyletí minimálně se sprostými nadávkami,“ přiblížil situaci vBedřišce jeden zmístních obyvatel. Rom, který nechtěl raději zveřejnit své jméno. Rom, který má stejně jako mnozí další vBedřišce problém se svými romskými sousedy. Adokonce znich má strach.

„Oni se nerozpakují a klidně člověka napadnou. Když na ně jednou jeden zdejší cikán zavolal policajty, protože zas něco ničili, tak si pak na něj počíhali a dokopali ho do krve,“ nastínil nelehké soužití sněkterými sousedy Rom, který by byl podle svých slov rád, kdyby vBedřišce konečně někdo nastolil pořádek.

Mariánskohorská radnice ale podle něj pořád jen slibuje a problém neřeší. Stejně to vidí idalší zdejší starousedlík Petr Sklenařík. Ze stavu, vjakém se nyní nachází kolonie, ve které žije od dětství, je zoufalý. Zdejší kriminalitu romských dětí také dokládá na ilustračním příkladu. „Žijí tady vjednom domku dvě staré paní. Když si koupily uhlí na zimu, tak hned ti malí cikání přelezli plot a začali ho krást. Ony na ně volaly, aby toho nechali. Ale místo toho po nich ti malí lumpové začali to uhlí házet, až jednu znich trefili do hlavy a zranili,“ popsal nedávný případ Sklenařík.

„Taky stačí, když odjedete na pár dní kněkomu na návštěvu a po návratu na vás bude čekat dům minimálně srozkradenou střechou,“ dodal ještě muž, který vzpomíná na časy, kdy to VBedřice podle jeho slov vypadalo jako vráji.