„Srnčí zvěř je přemnožená. Okusuje pupeny stromů vnašich sadech. Nemáme šanci je dostat ven. Myslivci, kteří je jako jediní mohou střílet, se tváří, že je to nezajímá. Letos sice není tak tuhá zima a vysoká sněhová nadílka lesní zvěř tolik nevyčerpává, ale itak se srnci do sadů stahují. Vposledních týdnech nám udělal například škody za zhruba třicet tisíc korun srnec, který si na našich jabloních vytlouká parohy. Zničil přes padesát stromků. Ze sadu ho nemůžeme dostat. Sami ho odstřelit nemůžeme. Myslivci, kteří jako jediní tuto možnost mají, na naše žádosti nereagují,“ vysvětlil Dušan Kokoška, ředitel Sadů Životice na Karvinsku. Podle něj vpředchozích letech škodili izajíci, kteří okusovali kůru stromů. Ti ale letos ovocnářům vŽivoticích tolik neškodí.

Naopak prudká změna počasí, která se projevila koncem minulého týdne, by se podle Kokošky na letošní úrodě projevit neměla. Teploty klesly na minus šest až minus osm stupňů Celsia, to není na polovinu února nic mimořádného. „Ovocné stromy jsou sice už probuzené, ale takové mrazy by jim uškodit neměly. Pokud by teploty šly dolů výrazněji pod minus deset až minus patnáct stupňů Celsia, tak by to mohlo mít důsledky. Květní pupeny ale ještě otevřeny nejsou, takže jabloním unás to neublížilo,“ uvedl ředitel životických sadařů.

Podle něj není ale vyloučeno, že mrazy mohly vněkterých oblastech republiky uškodit méně odolným druhům třešní, případně meruňkám a broskvoním. „Vegetační vývoj ustromků se neřídí jen teplotami, ale také délkou dne a slunečního svitu. Dny jsou pořád ještě dost krátké, pořád máme ještě únor. Takže příroda si sama určuje více těch ochranných bariér, aby nedošlo kpoškození stromů,“ vysvětlil Kokoška.

Životičtí ovocnáři pěstují na dvaašedesáti hektarech zhruba čtvrt milionu stromků.