Některé jsou technicky povedené, jiné řidičům příliš nevyhovují, jako například ten před budovou ostravského magistrátu. Jak je na tom Ostrava s počtem kruhových objezdů?

„Myslím si, že celá Česká republika ani Ostrava na kruhové objezdy bohatá není. Význam a jejich obliba se objevila až hluboko po revoluci. I po revoluci trvalo nějaký čas, než se pochopila jejich výhodnost,“ uvedl prezident společnosti ODS – Dopravní stavby Ostrava Pavel Vítek, který se problematikou výstavby komunikací nejen v Ostravě zabývá mnoho let.

Podle něj jsou kruhové objezdy z dopravního hlediska skutečně nejlepší řešení. V drtivé většině mají v Ostravě ale živičný povrch, což snižuje kvůli jejich velkému zatížení jejich životnost. „Vzhledem k mnoha okolnostem je trvanlivost těchto objezdů poněkud nižší než přilehlých komunikací. Proto se domnívám, že by se ve větší míře měly stavět kruhové objezdy s povrchem betonovým,“ dodal Vítek.

Jako důkaz uvedl kruhový objezd na Těšínské ulici, který má jako jeden z mála povrch betonový. „Řadu let po jeho zhotovení je v naprosto perfektním stavu a ukazuje se, že kdyby se takto kruhové objezdy realizovaly ve větší míře, tak by poslední argument, že nemají trvanlivost, padl,“ dodal.

Vybudování kruhového objezdu není o mnoho dražší než výstavba klasické křižovatky. Z pohledu nákladů obecně na komunikace je to investice malá. Náklady na běžný kruhový objezd se pohybují někde mezi deseti až dvaceti miliony korun, podle toho, jak je objezd velký a dopravně náročný. V porovnání s mimoúrovňovým křížením, které stojí až stovky milionů korun, je to „levná“ investice.

Přístup radnic je většinou vstřícný

Přístup radnic k výstavbě nových kruhových objezdů je většinou vstřícný, pokud je ale zaplatí někdo jiný, například kraj nebo stát. Na místních komunikacích, které spadají pod města, je kruhových objezdů méně.

S kruhovými objezdy to není tak jednoduché, protože musejí splňovat určité technické parametry a musejí je projektovat lidé, kteří jim rozumějí.

Kruhový objezd zpravidla zvyšuje plynulost silničního provozu a výrazně zvyšuje bezpečnost. Výhrady k nim mohou mít řidiči, pokud v některých případech zpomalují dopravu. Platí však pravidlo, že kruhové objezdy se musejí budovat technicky správně.

Řidiči rozměrných vozů nejsou v Ostravě nadšeni kruhovým objezdem u ostravského magistrátu. „Má malý poloměr, takže se špatně projíždí. Chce to mít trochu zkušeností a vědět, jak na to,“ postěžoval si jeden z řidičů trolejbusů.

Ani Pavel Vítek nepovažuje tento kruhový objezd za nejpovedenější.

„Nejsem si vůbec jist, že kruhový objezd před ostravským magistrátem, který navazuje na světelnou křižovatku, je to pravé ořechové. Ty křižovatky jsou příliš blízko u sebe. Ve chvíli, kdy je hustý provoz a na světelné signalizaci se zastaví větší fronta aut, tak kruhový objezd zacpe, a tím pádem je to ještě horší, než to bylo. To řešení nepovažuji za šťastné. Smysl by to mělo, pokud by tam byly kruhové objezdy dva. Ale druhý tam nemají kam dát,“ popsal problém.