Především by se však výrazně zlepšilo zdejší špatné ovzduší. Nejen to by mohlo přinést hypotetické zrušení bývalé Nové huti.

Největším znečišťovatelem ovzduší na severní Moravě a ve Slezsku je hutní gigant ArcelorMittal Ostrava (AMO). Za tímto tvrzením dlouhodobě stojí jak zdejší obyvatelé, tak třeba odborníci na životní prostředí. Společně zoufale čekají, kdy se huť zlepší.

Huť tomuto regionu neprospívá

Náměstek moravskoslezského hejtmana pro investice a rozvoj Pavel Drobil (ODS) ale vynesl na světlo v této věci jinou možnost. Je podle svých slov přesvědčen, že AMO v dnešní své podobě dalšímu rozvoji regionu neprospívá, ba jej naopak přímo brzdí. Proto se ptá, co by se stalo, kdyby tady huť zkrátka nebyla…

„Osobně si myslím, že kdyby tady Mittal nebyl, tak by ho stejně jeho démonizovaný příspěvek k zaměstnanosti v kraji a platbě daní do státního rozpočtu bylo možné při dnešním investičním boomu velmi rychle nahradit. A navíc by se výrazně zlepšilo životní prostředí kraje a zdraví jeho obyvatel. Což je hodnotou samo o sobě,“ vyjádřil se pro Deník Drobil.

Ostravský primátor Petr Kajnar (ČSSD) by zrušení provozu v tomto hutním kolosu v důsledku také jako velký problém neviděl. S názorem hejtmanova náměstka tedy podle svých slov v zásadě souhlasí. Současný boom regionu je i podle něj dobře nastartovaný a bude ještě určitě pokračovat, takže by případně propuštěné oceláře pohltil.

„Nepřál bych si, aby byla huť jako výrazný zaměstnavatel živící mnoho rodin v Ostravě i v celém kraji zrušena. Pokud by ale nebyla jiná možnost, jak zabránit jejímu negativnímu vlivu na zdejší ovzduší, tak by to byla lepší varianta, než aby to tady tak přetrvávalo. Je třeba pracovat na tom, abychom ztratili neblahou pověst černého koutu republiky,“ uvedl ostravský primátor.

Zaměstnanci by byli nespokojeni

Podle Svatavy Baďurové, mluvčí ostravského úřadu práce, by však „zavření“ této společnosti neznamenalo jen ztrátu zhruba sedmi tisíc míst přímo v této továrně, ale mnoha dalších také u dodavatelů.

„Propuštění lidé by měli šanci získat nové zaměstnání, pokud by se ovšem rekvalifikovali převážně na zedníky, svářeče, zámečníky, kuchaře či případně řidiče nákladních automobilů. To jsou profese, po kterých je v kraji nejvyšší poptávka. Přechod do jiného zaměstnání by ale zřejmě vyvolával nespokojenost a napětí v poměrně velké skupině zdejší společnosti, protože propuštění lidé by neměli většinou šanci dosáhnout takových mezd a zaměstnaneckých výhod, jaké mají nyní ve společnosti ArcelorMittal,“ sdělila k tématu Baďurová.

Jaromír Radkovský, šéf personálního oddělení nošovické automobilky Hyundai, tedy společnosti, která nyní poptává nejvíce zaměstnanců v regionu, by byl ale i v případě zrušení ArcelorMittal Ostrava optimista.

„Jsem přesvědčen, že většina lidí je flexibilních. To je možné také mimochodem vidět i ve struktuře našich zaměstnanců, kde má předchozí zkušenost z automobilového průmyslu jen asi patnáct procent lidí. Lidé by se ale zaměstnali nejen v průmyslu. Vždyť se v našem regionu rozvíjejí i služby, stavebnictví a celá terciální sféra, která dnes hlásí nedostatek zaměstnanců. Náš region již velkou krizi v minulosti zažil. A přesto jsme se zvedli, začali jsme se pomalu měnit, lidé začali podnikat, přicházeli investoři a dnes jsme plně konkurenční v rámci celé republiky. Jsem patriot a našim lidem věřím. A věřím taky, že by se s danou situací zdárně vyrovnali,“ přidal stanovisko k hypotetické otázce ohledně důsledku zrušení AMO Jaromír Radkovský.

 

 

Zavření Mitalu by mělo negativní dopady, říká Svatava Baďurová, mluvčí ostravského úřadu práce

Co by znamenalo případné zrušení hutního kolosu ArcelorMittal Ostrava pro zaměstnanost ve zdejším regionu? Nejen na to jsme se zeptali mluvčí úřadu práce v Ostravě Svatavy Baďurové.

Jaký by tato varianta měla hypotetický dopad na nezaměstnanost v kraji?
"Zavřít" tuto společnost v Ostravě by neznamenalo jen ztrátu zhruba sedmi tisíc míst přímo v této továrně, ale mnoha dalších také u dodavatelů, nepochybně by to mělo dopad na odběratele doma i ve světě. Počítá se, že jedno kvalitní pracovní místo, což pracovní místa v ArcelorMittal jsou, na sebe váže další dvě až tři pracovní místa ve službách či u dodavatelů. Z toho můžeme odhadnout celkový dopad na trh práce. Přitom tak obrovské snížení zaměstnanosti by nepocítila jen Ostrava, ale také širší region vzhledem k tomu, že podle našich informací zhruba sedmačtyřicet procent zaměstnanců firmy dojíždí z dalších okresů. Zásadně by zrušení hutní firmy pocítilo i zdejší střední a vysoké školství a zřejmě i věda a výzkum.

Měli by dnes lidé z této továrny reálnou šanci najít zaměstnání v regionu?
Měli, ovšem pokud by se rekvalifikovali převážně na zedníky, svářeče, zámečníky, horníky, kuchaře a číšníky-servírky, případně řidiče nákladních automobilů a tahačů a montážní dělníky, což jsou profese, po kterých je v kraji nejvyšší poptávka. Jsou to profese určené převážně mužům, ti ovšem tvoří naprostou většinu zaměstnanců ArcelorMittal. Přechod do jiného zaměstnání by zřejmě vyvolával nespokojenost a napětí v poměrně velké skupině zdejší společnosti, protože propuštění lidé by neměli většinou šanci dosáhnout takových mezd a zaměstnaneckých výhod, jaké mají nyní ve společnosti ArcelorMittal.

Nebyla by tedy takováto varianta pro zdejší nezaměstnanost výrazně negativní?
Určitě by to byl velmi dlouhodobý proces (na několik let i přitom, že by trval hospodářský růst) než by se situace na trhu práce stabilizovala.

Co si vlastně o této možnosti z pohledu úřadu práce myslíte?
Myslíme si, že není správné vážně uvažovat o něčem takovém bez důkladné analýzy problému. Tu analýzu samozřejmě není možné vypracovat bez účasti samotné společnosti ArcelorMittal Ostrava.