„Nezaměstnanost se bude dále snižovat, většina zaměstnavatelů předpokládá spíše zvyšování stavů zaměstnanců,“ říká ředitelka Úřadu práce v Ostravě Yvona Jungová.

Jaké jsou příčiny současného poklesu?
Je to především příznivý hospodářský vývoj v celé naší zemi. V Ostravě a jejím okolí má pak zásadní vliv také rozvoj průmyslových zón díky novým investorům a zároveň stabilizace a další rozvoj stávajících firem.

Kolik lidí bez práce bude odhadem ke konci roku v Ostravě?
Naši analytici vždy zpracovávají dvě varianty možného vývoje. Podle té příznivější bychom mohli mít v závěru roku jen 13 100 evidovaných uchazečů o zaměstnání, při méně příznivém vývoji 14 500 proti dnešním 17 800.

Máte informace či signály, že by mohl některý zaměstnavatel přistoupit k většímu propouštění zaměstnanců?
Ne, takové signály nemáme, pouze firmy z odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody podle našich zjištění předpokládají, že stavy jejich zaměstnanců klesnou během prvního pololetí celkem o 630 osob.

Zaměstnavatelé si naopak stěžují na trvalý nedostatek některých profesí, například chybí svářeči. Proč se nedaří na tato místa rekvalifikovat větší počty lidí?
Především – nikoho nemůžeme podle stávajícího zákona o zaměstnanosti donutit, aby se vůbec rekvalifikoval a samozřejmě žádná norma vám nemůže nařídit, že se máte, když jste bez zaměstnání, rekvalifikovat právě na svářeče, protože vás zaměstnavatelé potřebují. Každá profese je spojena s určitými požadavky na zdravotní stav a řadu předpokladů toho, kdo ji vykonává. Kdo má zdravotní problémy, je vyššího věku, má nízkou kvalifikaci a ještě není manuálně zručný asi nikdy nebude moci vykonávat kvalitně práci svářeče nebo obdobnou činnost. Faktem je, že se mezi našimi uchazeči obtížně hledají lidé, kteří by splňovali všechny předpoklady pro některé na trhu práce nejvíce žádané profese a tím i zařazení do náročnějších rekvalifikací.

Co je největším problémem na ostravském trhu práce – jsou to počty nezaměstnaných, délka, po kterou lidé nepracují, nabídka volných míst nebo něco jiného a proč?
Důsledkem předchozího dlouhého období, kdy zde bylo k dispozici jen minimum volných pracovních míst, je především dlouhodobá, až mnohaletá nezaměstnanost velkého množství našich uchazečů. Skoro čtyřicet procent z nich je bez zaměstnání více než dva roky. Bariérou v nalezení místa je také absence vzdělání u devětatřiceti procent uchazečů nebo nízké vzdělání. Problémem dnes už není nabídka volných pracovních míst, poměr mezi poptávkou a nabídkou je dnes nejpříznivější od září 1996. Problémem je ale rozpor mezi poptávkou a nabídkou, tedy to, že na ty tisíce míst nejsou v evidenci úřadu práce vhodní uchazeči

Vidíte nějaké změny v chování lidí, kteří docházejí na pracovní úřad? Zapůsobil například nějak balíček reforem, který začal platit po novém roce?
Myslím třeba snížení dávek pro lidi, kteří když jsou bez práce déle než rok. Teď budou dostávat jen existenční minimum. Domníváme se, že zpřísnění legislativy, které přispívá k vytváření atmosféry, že „normální je pracovat“, má určitý vliv, rozhýbávají se i lidé, kteří setrvávali v evidenci velmi dlouho. Ale po necelých dvou měsících platnosti nového ustanovení je obtížné vyhodnotit jeho dopad a je také otázka, co je důsledkem změny legislativy a co důsledkem vysoké nabídky pracovních míst, kvalitnějších než v minulosti. Navíc ne všichni lidé, kteří jsou v evidenci úřadu práce, budou odkázání jen na životní minimum. Toto opatření se netýká osoby, která dosáhla nejméně 55 let, je osobou se zdravotním postižením nebo je rodičem a osobně pečuje o dítě ve věku do 12 let.

Jakou radu by od vás dostal člověk, který přišel o zaměstnání.
Ať nevěší hlavu. Spolu s pracovníky zprostředkování případně dalších útvarů úřadů práce je vždy možné najít východisko buď ve vyhledání nového zaměstnání, zajištěním poradenského programu nebo rekvalifikace a podobně. Důležité je, aby sám věděl, co chce, a šel si za tím.