„Ten pískot je naprosto příšerný. Už k nám kvůli tomu hluku ani nikdo nechce jezdit na návštěvu. Manžel spí se špunty v uších a já vůbec, abych ho mohla vzbudit ve čtyři ráno do práce.“ Těmito slovy si stěžuje na ustavičný život v hluku Simona Skupinová, která bydlí v ulici U Důlňáku v ostravském obvodu Radvanice a Bartovice.

Z pískotu běhá mráz po zádech

V čem je jádro jejího problému? V tom, že její domek sousedí s rozřaďovacím nádražím firmy ArcelorMittal Ostrava (AMO). Brzdění vagonů totiž vydává nesnesitelný pískot. A to v kteroukoliv denní či noční dobu. Obyvatelé tohoto hlučného koutu Ostravy se proto snaží problém řešit ve spolupráci s radnicí svého městského obvodu. Sepsali také petici. Všechno úsilí je prý ale zatím marné.

Mluvčí společnost AMO Vladimír Raszka však říká, že o tomto problému hutní kolos ví a také ho řeší.

„V červenci loňského roku jsme ve zmíněném prostoru dokončili rekonstrukci kolejových brzd a instalaci zařízení na nástřik suchého lubrikantu na brzdné lišty. Ihned poté byl zahájen zkušební provoz, v rámci kterého proběhlo seřizování a dolaďování celého systému. V listopadu pak proběhlo na místě měření hluku. V porovnání s předchozími měřeními bylo zjištěno, že došlo po rekonstrukci ke zlepšení situace, a to ve dne i v noci,“ sdělil Deníku Razska.

Dále ještě k onomu konkrétnímu případu hlučnosti doplnil, že z posledních měření vyšlo ale najevo, že dalším zdrojem hluku je odfuk vzduchu z pneumatického systému brzd. „Z tohoto důvodu jsme přistoupili k další úpravě kolejových brzd, která spočívá v instalaci tlumičů hluku na odfuk vzduchu z pneumatického systému brzd. Toto opatření bude realizováno koncem března letošního roku,“ dodal mluvčí AMO.

Problémem jsou i hlučné hospody

Lidí, které trápí hluk obdobně jako obyvatele zmiňované ulice U Důlňáku, je ale v krajském městě čím dál více. „Počet stížností na hluk narůstá takřka geometrickou řadou,“ řekla Helena Šebáková, ředitelky Krajské hygienické stanice.

„Předmětem stížností na hluk jsou nejčastěji technické zdroje jako různé provozovny a dílny nebo třeba ventilátory či chladicí zařízení. Častým problémem je také hluk z restauračních zařízení a klubů s hudební produkcí,“ vyjmenovala Šebáková s tím, že samostatnou kapitolu představuje hlučnost z dopravy.

Řešení problému je přitom podle ní zdlouhavé a také nákladné. „Odhlučňování silnic představuje kilometry drahým protihlukových stěn. Leckde v zastavěných městských oblastech nelze protihlukové stěny ani umístit, a pak je jediným řešením alespoň ochrana lidí pomocí výměny oken za okna nová – zvukotěsná,“ doplnila ředitelka moravskoslezské hygieny.

Za hlučnost padají pokuty

Bezmála dvě stě padesát stížností na nadměrný hluk bylo v loňském roce podáno na Krajskou hygienickou stanici Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě. Při jejich řešení bylo provedeno přes sedmdesát měření. Za porušení povinností bylo provozovatelům zdrojů hluku uloženo deset pokut v celkové výši takřka čtvrt milionu korun.