„Situace je velmi vážná, podle mého názoru čím dál tím horší.“ Těmito stručnými a jasnými slovy hodnotí stav ovzduší na Ostravsku dětská lékařka Eva Schallerová, ale i mnozí další odborníci, kteří se vlivem zdejšího prostředí na zdraví obyvatel dlouhodobě zabývají.

„Přibývá množství alergií a zvyšuje se i množství astmaticky nemocných. Zhoršuje se možnost početí, průběhy těhotenství i adaptabilita novorozenců po porodu. Přibývá pravděpodobnost onemocnění rakovinou,“ přiblížila dále některé negativní dopady Schallerová. Obdobně hovoří i lékař Radim Šrám, který se na Akademii věd České republiky zabývá právě vlivem ovzduší na zdraví člověka.

„Je bez diskuse, že Ostravsko s přilehlou částí Polska je nejznečištěnější oblast na mapě Evropy. Zátěž je zejména velká v často zmiňovaném obvodu Radvanice a Bartovice. Ale také třeba Poruba, která je brána za čistou, je na tom dvakrát hůře co se týká poletavého prachu než třeba Praha,“ uvedl k problematice Šrám. K Schallerovou vyjmenovaným nemocem pak ještě přidal, že se zde kromě zhoršujících se respiračních onemocnění špatné prostředí negativně promítá i v plodnosti mužů. Co by se tedy mělo udělat pro to, aby se nynější nevyhovující situace lepšila?

Řešení? Hlavně zlepšení Mittalu

„V konkrétním případě Radvanic a Bartovic je patrně jediným řešením razantní omezení emisí škodlivin z huti ArcelorMittal,“ sdělil Jan Šrytr z brněnského Ekologického právního servisu, který nyní pomáhá zdejším lidem v boji za zlepšení.

Spolupracuje tak například se sdružením Vzduch, které jako jeden z kroků k nápravě nelichotivé situace připravilo na dnešní den protestní shromáždění občanů. „Současný stav ovzduší na Ostravsku je možné charakterizovat jedním slovem – nezákonný. Potvrzují to třeba statistiky, tedy to, že například zákonem daný počet pětatřiceti dnů s překročenými koncentracemi škodlivin v ovzduší byl naplněn již v polovině února. Nezanedbatelná jsou i subjektivní hodnocení obyvatel žijících v lokalitách Radvanic a Bartovic, které trápí jak vyšší nemocnost, tak třeba špinavé fasády či okna,“ přidal své stanovisko Radim Chrapek z občanského sdružení Vzduch.

Dále doplnil, že by si přál, aby krajský úřad znovuotevřel projednávání integrovaných povolení, která jsou udělována zdejším znečišťovatelům, a nastavil limity tak, aby společnosti byly nuceny zavést nejmodernější technologie, které znečištění radikálně sníží. To stejné si pak myslí také Jindřich Petrlík z ekologického sdružení Arnika. „Je třeba zpřísnit limity hlavně pro hutě a koksovny a přehodnotit vydaná integrovaná povolení pro tyto provozy, hlavně však hlídat jejich dodržování. A do doby zlepšení také nepovolovat zvyšování kapacity výroby v nich,“ řekl závěrem Petrlík.