V průměru loni připadal jeden potrat na čtyři narozené děti. Ještě před dvaceti lety však byl tento poměr jedna ku jedné.

Ženy jsou dnes odpovědnější a rodičovství více plánují. Výraznou roli také sehrála osvěta a větší dostupnost antikoncepce. „Dřív nebyla antikoncepce k sehnání a ani příliš kvalitní. Dnes si mohou ženy vybírat z několika desítek druhů,“ tvrdí lékaři.

Potratů ubývá, porodnost roste

V Městské nemocnici Ostrava je počet umělých přerušení těhotenství již několik let přibližně stále stejný. Nepřibývá jich, ale ani neubývá. „Za celý loňský rok jich bylo 460, o rok dříve 430, například v roce 1994 rovněž 430,“ probírá se statistikou primář porodního a gynekologického oddělení Richard Spousta.

Zato miminek se rodí stále více. V loňském roce se ve zdejší nemocnici narodilo téměř patnáct set dětí, rekordy padaly i ve Vítkovické a ostravské fakultní nemocnici.

„Důvody žen k provedení zákroku však nezjišťujeme,“ říká primář Spousta. Naprostou většinu chtěných potratů provedli lékaři formou miniinterrupce. Pokud by byla antikoncepce bezplatná, jak navrhuje stínový ministr zdravotnictví David Rath, určitě by to podle něj pomohlo k dalšímu snížení počtu interrupcí.

Rovněž ve fakultní nemocnici bylo loni provedeno 154 zákroků vedoucích k umělému přerušení těhotenství, za první tři měsíce letošního roku pouze třiatřicet.

„Každoročně jich ubývá. Specializujeme se spíše na porody. Týdně se u nás narodí kolem padesáti dětí. Rekord byl osmnáct narozených dětí za jeden den,“ říká mluvčí nemocnice Tomáš Oborný.

Ve Vítkovické nemocnici se ještě před pár lety, kdy nesla název Blahoslavené Marie Antoníny, na přání tehdejšího vedení interrupce neprováděly. „V posledních dvou letech děláme kolem dvou set umělých přerušení těhotenství ročně. Pacientky se musely naučit, že u nás opět tento výkon provádíme,“ říká primář Marion Mantič.

„Důvod, proč žena dítě nechce, neznáme a ani po něm nepátráme. Je to věc, která je osobním rozhodnutím každé ženy a pro vlastní výkon je to nepodstatná informace,“ tvrdí.

Potratová turistika skončí

Nová právní úprava, kterou by měl projednávat parlament, má interrupce u nás umožnit také cizinkám. Zájem, zejména ze sousedního Polska, by byl určitě velký.

„Už nyní se nejméně jednou týdně setkáváme s těhotnou Polkou, která chce u nás podstoupit interrupci. Je zajímavé, že právě naše nemocnice figuruje na internetu v Polsku na seznamu nemocnic, kde se mohou Polky hlásit, i když až do roku 2004 jsme interrupce neprováděli vůbec a nyní důsledně respektujeme vyhlášku, která zakazuje provádět interrupce cizinkám, které u nás nežijí,“ dodává primář Mantič.

Vývoj potratů v Moravskoslezském kraji prošel několika stadii.

„Pokles v šedesátých a sedmdesátých letech souvisel s legislativním opatřením, kdy ženy musely předstupovat před interrupční komise,“ vzpomínají gynekologové.

Po jejich zrušení v roce 1986 však začal jejich počet prudce narůstat. V posledních letech však zažívá kraj výrazný úbytek žádostí o umělé přerušení těhotenství, který od roku 2000 představuje pravidelný pokles o pět až šest procent.

Nejvyšší potratovost je na Bruntálsku a Karvinsku. Podle sociologů především proto, že je zde stále nejvyšší nezaměstnanost a lidé mají nízké příjmy. Nedostatek peněz jim proto nedovoluje nechat si třeba třetí dítě.