Na nápad požádat o navrácení originálu Petřkovické venuše, která je v současnosti uložena v Archeologickém ústavu Akademie věd České republiky v Brně, přišel ostravský primátor v době, kdy vymýšlel reprezentativní dárky, jež by mohl věnovat významným hostům při návštěvách krajského města.

„Někdy jsem se až styděl, jaké blbosti a mnohdy zbytečnosti návštěvám věnuji. Přemýšlel jsem proto nad dárkem, který by byl důstojný a symbolizoval by něco vzácného a zajímavého z Ostravy. Oslovil jsem proto specializovanou firmu, která sehnala kvalitní krevel a zhotovila kopii Petřkovické venuše,“ popsal Kajnar. Na ostravské radnici nyní leží asi čtyřicet kopií sošky, kterou v roce 1953 objevil archeolog Bohuslav Klíma na ostravském vrchu Landek. Cena jedné se pohybuje okolo čtyř tisíc korun.

Ředitel Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v Brně Pavel Kouřil potvrdil, že se setkal s primátorem Kajnarem. „Mluvili jsme o Petřkovické venuši. Požádal jsem ho, aby zformuloval své představy písemně a dodal nám je s patřičným odůvodněním. Vše pak posoudí odborná komise,“ řekl Kouřil. Osobně si myslí, že by nebylo vhodné trhat celou sbírku a přesunout venuši do Ostravy.

„Jde o kulturní památku, která má svůj vlastní režim, musí být uchovávána za konkrétních podmínek a perfektně zabezpečena. Není možné ji také vystavovat na dlouhou dobu. Moravský paleolit je světová záležitost, sbírku sem jezdí studovat vědci z celého světa, nedovedu si představit, jak bychom to poté řešili,“ míní Kouřil.

Vedoucí střediska pro paleolit a paleoetnologii brněnského archeologického ústavu Jiří Svoboda, který se intenzivně zabývá Petřkovickou venuši, a v současnosti s kolegy dokončuje odbornou publikaci o této kulturní památce, doporučil ostravskému primátorovi, aby se také zašel podívat na místo nálezu této sošky a pomohl mu vrátit důstojnost.

„Místo nálezu na Landeku je zanedbané, zarostlé, tabule zničené. Zasloužilo by si také pozornost,“ podotkl Svoboda s tím, že mu není jasné, co přesně Kajnar žádá. „Petřkovická venuše je kulturní památka patřící státu. Pokud by ji město Ostrava chtělo získat do svého vlastnictví, mohlo by to být problematické a složité. O tom ani nerozhoduje náš ústav. Pokud by k tomu nakonec došlo, zřejmě by nastal šílený proces stěhování vzácných památek, protože by i ostatní obce mohly vznést podobná přání,“ podotkl Svoboda, který se však nebrání venuši vystavovat, eventuálně ji na únosnou dobu Ostravě zapůjčit. „Se zapůjčením problém není, je i naším zájmem tento klenot vystavovat, ukázat ho za podmínek, které ho nepoškodí, veřejnosti,“ tvrdí Svoboda.

Petřkovická venuše, někdy nazývána Landecká venuše, byla objevena 14. července 1953 archeologem Bohuslavem Klímou. Jde o 4,6 centimetru vysoké bezhlavé torzo těla mladé ženy vyřezané z krevele. Nalezena byla pod mamutí stoličkou v místě pradávného sídliště lovců mamutů. V její blízkostí bylo nalezeno mnoho kamenných artefaktů a kosterních úlomků. Stáří sošky je odhadováno na 23 tisíc let. Výjimečná je například tím, že chybějící hlava byl autorův záměr, na rozdíl od podobných venuší byla zobrazena mladá štíhlá žena. Spolu s hliněnou soškou Věstonické venuše patří mezi zcela unikátní příklady pravěkého umění. Ačkoliv jde o nejvýznamnější pravěkou památku Ostravska, je trvale umístěna v Archeologickém ústavu v Brně. Poprvé ji mohli Ostravané spatřit před šesti lety na výstavě na Černé louce. Vystavena byla pouze jeden den.