Hasiče v Moravskoslezském kraji v poslední době zaměstnávají požáry od komínů stále častěji. Jen za loňský rok vyjížděli hasiči k takovýmto požárům pětatřicetkrát. V letošním prvním čtvrtletí již sedmnáctkrát. Topná sezona však naštěstí končí.

V zimě požárů přibývá

„Nejnepořádnějším“ okresem, kam hasiči vyjížděli k požárům v souvislosti s letošní topnou sezonou nejčastěji, byl Frýdek-Místek, ale i Novojičínsko či Opavsko. Největší škodu, která se odhaduje až na několik set tisíc korun, způsobil trám v komíně rodinného domku ve Vratimově, kde zasahovalo pět hasičských jednotek. K podobnému požáru vyjížděli hasiči do Háje ve Slezsku, Ženklavy na Novojičínsku a mnoha dalších míst v kraji.

Právě zazděné nosné staré dřevěné trámy v komínech jsou častou příčinou požárů, které způsobily v minulosti statisícové i milionové škody.

Neméně nebezpečné jsou případy, kdy vzplanou saze v komíně. „Hlavní problém je v tom, že majitelé domů podceňují čištění komínů a jejich revize,“ říká mluvčí hasičů Petr Kůdela. Podle něj má na počet požárů neblahý vliv také návrat k „tradičním“ palivům. „Jde zejména o spalování domovního odpadu. Ten se na zanášení komínů podílí největší mírou,“ dodává.

Stejnou zkušenost jako hasiči mají i kominíci a revizní technici, kteří tvrdí, že častější údržba komínů by mohla takovým událostem zabránit. Pár ušetřených stokorun se ale nakonec mnoha majitelům může stát osudným.

Mnozí lidé na kominících šetří

„Dříve byly kontroly komínů povinné, kominíci měli rozděleny jednotlivé rajony a do domů se docházelo pravidelně,“ vzpomíná kominický mistr Ladislav Šputa.

Současný požární zákon přenesl odpovědnost za čištění komínů na samotné uživatele, a tak dnešní kominíci chodí od domu k domu a nabízejí své služby. „Někdy si připadáme jako placení turisté. Putujeme od domu k domu, mnohdy zbytečně. Lidé si myslí, že kominíky nepotřebují. Opak je pravda. Mnohdy nás lidé zavolají, až když už je pozdě,“ posteskl si.

V moravskoslezském cechu, který je součástí Společenstva kominíků ČR, je registrováno pětapadesát členů. Dalších zhruba třicet podniká na vlastní pěst. Na nedostatek práce si přitom kominíci rozhodně nemohou stěžovat. Spíše naopak.

„Podle doposud platné vyhlášky jsou všichni majitelé plynových topení povinni umožnit dvakrát ročně revizi komína. Pro lidi, kteří topí tuhými palivy, je to dokonce šestkrát za rok,“ říká cechmistr Antonín Papík z Ostravy. O této změně podle něj spousta lidí vůbec neví. „Občas se mi stane, že přijdu ke komínu, který už dlouhou dobu nikdo nekontroloval, a majitel si stěžuje, proč jsme nepřišli dřív. Komín pak bývá ve velmi špatném stavu a oprava je výrazně dražší než pravidelná kontrola,“ dodává kominík.

Pět absolventů ročně

Kominíků ubývá. Dříve bylo v republice několik kominických škol, dnes zůstalo jediné kominické učiliště v Praze na Zbraslavi. I to ročně opustí pouze čtyři až pět absolventů. „Když už se někdo oboru vyučí, nakonec stejně odejde. Za chvíli to dopadne tak, že budeme muset dovážet kominíky do republiky z ciziny,“ smějí se kominičtí mistři.