První alergickou slzu uronila Lucie Štěpánová z Ostravy ve svých pětadvaceti letech při škrábání brambor. Nejdřív tomu nevěnovala příliš pozornost, když se ale situace opakovala při strouhání jablka několikaměsíčnímu synovi, začaly jí svědět ruce při pečení bábovky a procházka po rozkvetlé louce způsobila červené pupínky po celém těle a proměnila se v utrpení, navštívila lékaře. Výsledek? Alergie na pšeničnou a žitnou mouku, roztoče, pyly a trávy, seno, peří a další látky.

K alergologovi od té doby chodí pravidelně, s sebou vodí i malého Jiříka, který tuto chorobu zřejmě zdědil po své matce. Kolik ročně utratí za léky pro oba, raději nepočítá. Odhaduje tak na několik tisíc korun.

Má ráda konec podzimu a zimu. To má na chvíli od potíží klid. Letos se však nemůže bez léků pořádně nadechnout už od února. „Je to asi tím teplým počasím. Zima letos žádná nebyla. Bez léků mám neustále opuchlé oči, slzím, smrkám, svědí mě celé tělo. Jiní se radují, když vidí rozkvetlé kočičky, mně se chce brečet,“ říká žena.

Ráda jezdí na hory. Užije si je ale hlavně v zimě, teď jí prý už není dobře nikde. „Musela bych se asi odstěhovat do Austrálie, kde je teď podzim,“ tvrdí Štěpánová. Projevy alergie tak tlumí antihistaminiky a dalšími léčivy a nemůže se dočkat letních prázdnin, kdy bude z nejhoršího venku.

Podobně jako paní Štěpánová je na tom hodně lidí. Z webových stránek České pylové informační služby vyplývá, že za posledních dvacet let stoupl počet alergiků v České republice čtyřikrát – žije jich u nás přibližně dva miliony. V mnoha případech se u jedné a téže osoby setkáváme s více projevy alergického postižení současně. Studie Státního zdravotního ústavu prokázala, že alergii má každé třetí dítě do čtrnácti let. Lidé v Česku trpí nejčastěji kožními alergiemi, alergickou rýmou a průduškovým astmatem. S alergií se člověk nemusí narodit, řada lidí potká tu svoji až ve vyšším věku.

Jak jsou na tom lidé z Moravskoslezského kraje, se nedá přesně vyčíslit. „Žádný registr alergiků neexistuje, zdravotníci ani nemají povinnost evidovat nové nemocné,“ uvedl Vítězslav Novák z ostravského Zdravotního ústavu.

Na vzrůstající počet alergiků má podle alergologů vliv znečištěné ovzduší, nezdravý způsob života, změna stravovacích návyků, emocionální napětí, stres a také dědičnost.

Autoři studie Zdraví a ovzduší v Moravskoslezském kraji, kterou zveřejnila Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje na svých webových stránkách, uvádějí, že alergická onemocnění jsou diagnostikována u třiatřiceti procent dětí z Moravskoslezského kraje. Nejčastějším onemocněním je tu alergická rýma pylová, astma a atopický ekzém. Počet alergických onemocnění roste ve všech věkových skupinách. Velmi je v Moravskoslezském kraji ovlivňuje kvalita ovzduší a zejména jeho znečištění. (mch)