„Zřejmě nejvzácnější na této vile je obložení, které je z godulského pískovce, obrovskou hodnotu má i díky tomu, že je postavena ve svahu s výhledem na Moravskou Ostravu a v neposlední řadě má prosklení typické pro majetné té doby,“ říká kronikář Slezské Ostravy Karel Slíva.

Ve Slezské Ostravě přitom stojí tři vily, které jsou dílem stavitele Lubomíra Šlapety. Dvě z nich byly ale znehodnoceny necitlivými přestavbami. Podle Slívy byla Šlapetova vila na Čedičové ulici paradoxně zachráněna tím, že její noví majitelé neměli dostatečné příjmy a nemohli si dovolit zásadnější stavební úpravy.

Prvním majitelem vily byl notář Eduard Liska, podle něj se také někdy označuje jako Lískova. Stanislav Doležílek, současný majitel vily, je pyšný na to, že se dům dostal mezi národní kulturní památky. Současně se ale obává, že opravy budou ještě komplikovanější než dříve, dokud byla vila „pouze“ kulturní památkou. „Chtěl jsem kdysi třeba opravovat střechu, ale památkáři mi nedovolili použít tér. Každá stavební maličkost, ať nátěr okna či podlahy, byla problém,“ říká Stanislav Doležílek.

Na jedné straně zpřísněný dohled památkářů, na druhé straně ale prohlášení národní kulturní památkou může usnadnit cestu k penězům na potřebnou rekonstrukci, slibují na ministerstvu kultury. Majitelé národních kulturních památek mohou získat dotace například z programu ministerstva kultury na záchranu architektonického dědictví.

Šlapetova vila je zasazena do svažitého terénu a výrazně se odlišuje od okolní vilové zástavby na Bazalech. Dochovala se téměř v původním stavu například i se zásuvkami, vypínači, svítidly nebo umyvadly. Cenná je i architektonicky upravená zahrada s cizokrajnými dřevinami. Přesto však výjimečnost této stavby a její urbanistická hodnota v minulosti utrpěly, a to hlavně rozsáhlými terénními úpravami okolí a těsnou okolní zástavbou.