Sluneční kolektory jsou v Ostravě na domovech důchodců i ve vodních areálech. Sluneční energii využívá například také mateřská škola v Ostravě-Proskovicích. „Jde o supernízkoe­nergetický, téměř pasivní dům,“ říká Dalibor Karásek z Magistrátu města Ostravy. Projekt je ukázkou kombinace jak pasivní solární architektury, tak aktivní. Aktivní v tom, že budova má na střeše 120 čtverečních metrů solárních kolektorů, které ohřívají teplou vodu a slouží i pro přitápění.

A jak napomáhá pasivní solární architektura? Přesah střechy je proveden tak, aby se v letních měsících vytvářel v místnostech kolem poledne stín a naopak v zimních měsících, kdy je slunce v poledne níže na obzoru, pak dovolil slunečním paprskům procházet do místností a napomáhat vytápění. A aby toho nebylo málo, školka využívá i další zdroj alternativní energie – kotel na biomasu.

První solární systém k ohřevu vody vybudovalo město pro domov důchodců Sluníčko v Zábřehu. „Druhý systém je na ústavu sociální péče pro mentálně postižené v Muglinově,“ uvedl Karásek. Ve spolupráci s Mariánskými Horami a Hulváky pak vznikl největší fasádní termický systém v republice, který ohřívá vodu pro dům s pečovatelskou službou. Velkoplošné kolektory jsou umístěny také na domově důchodců Korýtko v Zábřehu a na vodním areálu v Ostravě-Jihu. Plocha solárních kolektorů na těchto zařízeních přesahuje čtrnáct set čtverečních metrů.

„Systémy se výborně osvědčily. Navíc jsou to technicky jednoduchá zařízení, se kterými nemají provozovatelé problémy, jejich obsluha nevyžaduje speciální odbornou zdatnost,“ dodal Karásek.

Město by chtělo solárními systémy opatřit ještě dva domovy důchodců – na Kamenci ve Slezské Ostravě a na ulici I. Sekaniny v Porubě. „Další domovy důchodců bohužel nemají příznivou orientaci ani sklon střech,“ vysvětlil. Se solárním zařízením počítá i projekt výstavby komunitního centra s domovem důchodců v Mariánských Horách.

Vybavit domovy důchodců slunečními kolektory není levné – například plocha čtyř set čtverečních metrů, která je na ústavu sociální péče v Muglinově, přišla na téměř osm a půl milionu korun, z toho zhruba polovinou přispěl státní fond životního prostředí. Kolektor kryje ročně asi šedesát procent spotřeby teplé vody. Získání dotace z ministerstva životního prostření však není jednoduché a čekání na ni je dlouhé.

„Městu se ale daří skloubit všechny požadavky, které se týkají složité byrokracie při využití dotací. Daří se budovat tato zařízení za provozu a dělat osvětu,“ konstatoval Karel Merhaut z Ligy ekologických alternativ, která organizuje soutěž Solární liga. Právě v této soutěži Ostrava letos dosáhla na stupínek vítězů, před druhou Plzní. Body do soutěže získávají města a obce jak za kolektory na ohřev vody a přitápění, kde se sčítá jejich plocha, tak za panely produkující solární elektřinu, u nichž se sleduje výkon. Vše se přepočítává na jednoho obyvatele.

Desítky čtverečních metrů slunečních kolektorů a panelů přibývají každým rokem i na střechách ostravských rodinných domů. Zájem lidí o solární energii stoupá hlavně kvůli rostoucím cenám elektřiny a plynu. Podle Miroslava Mužík z firmy MMM Solar z Ostravy-Plesné se lidem vrátí investované peníze do solárních kolektorů za osm až patnáct let. „Pokud ale získají dotaci ze státního fondu, je to daleko dříve,“ podotkl Mužík. Solární systém, který slouží pro ohřev vody, přijde majitele domku asi na sto tisíc korun, až polovinu nutných peněz ale lze získat od státu.