„To by mě zajímalo, kolik jich tu je. V noci to tu houká ze všech stran,“ debatují místní obyvatelé, kteří v hloučcích často postávají pod zdejšími borovicemi a břízami a sledují život svých „sousedů“.
„Hlavně v noci je to velký rachot. Mladí mají neustále hlad a houkají, seč jim síly stačí. Bereme to jako místní raritu, kterou se chlubíme,“ shodují se obyvatelé.
Ornitologové potvrdili, že se tu uhnízdili kalousové ušatí. „To je dobrá zpráva, kalous ušatý se v Ostravě na sídlišti zcela běžně nevyskytuje,“ míní Zdeněk Polášek ze Slezské ornitologické společnosti. Upřesnil, že asi pětatřicet centimetrů vysoká, béžovočerně žíhaná sova s oranžovýma očima a nápadnýma ušima je chráněná. Živí se především malými hlodavci, žere myši a hraboše. „Na rozdíl od menšího a častěji se na sídlištích vyskytujícího puštíka obecného kalous ušatý zásadně hnízdí na stromech. Ten hluk v noci ještě nějakou dobu potrvá, asi tak čtrnáct dnů poté, co mladí vyletí z hnízda. Pak tu kalousové možná zůstanou i přes zimu, ale jsou potichu a lidé si jich vůbec nevšimnou,“ uvedl ornitolog.
V sousední ulici Františka Hajdy zas ve věžových domech hnízdí poštolky. „Málokdo ví, že poštolky, ale i krahujci a puštíci jsou městští ptáci. V Porubě jsme zaznamenali například největší výskyt poštolek v Ostravě. Hojně také hnízdí na sídlišti Dubina v Ostravě-Jihu. V Ostravě kdysi „bydlel“ i sýček, ten už tu ale vyhynul,“ upřesnil Polášek.
Vysvětlil, že ve městě mají tito ptáci prostřený stůl. Všude přemnožení kosi, vrabci, i hraboše a myši tu velmi lehce najdou, někteří si troufnou i na menšího holuba. Poštolkám připomínají vysoké paneláky skály, takže je pro ně zcela přirozené vyhlédnout si truhlík či květináč s hlínou na balkoně a zahnízdit v nich. Hnízdí na balkonech tak od pátého patra nahoru, musí to být vysoko. Často se lidé ptají, co mají dělat, když se jim uhnízdil dravec v truhlíku. Dostávají odpověď, že nic, že se musejí s novým podnájemníkem a se vším, co s ním souvisí, smířit, protože je chráněný.
