Ulice Josefa Kotase, náměstí Gen. Svobody a ulice Dr. Martínka. To jsou tři místa v Ostravě, kde loni lidé nejčastěji pohodili ke kontejnerům nebo na jiné veřejné plochy velkoobjemový odpad, tedy starý nábytek, koberce, vyřazené televizory či pneumatiky.

Skládky bují zejména na sídlištích, kde žije hodně lidí ve velké anonymitě. „Nejvíce černých skládek bylo založeno v největších městských obvodech Ostravě-Jihu a Porubě,“ potvrdil Karel Belda, ředitel společnosti OZO Ostrava, která má odvoz a zpracování odpadu na území města na starosti.

V loňském roce muselo město Ostrava zlikvidovat 377 černých skládek, pětkrát více než například v roce 2005. A mezi černé skládky patří právě i nepotřebné věci z domácnosti, které lidé pohodí ke kontejnerům. Jen loni šlo o téměř čtrnáct set tun odpadu.

Největší skládky společnost hlásí městské policii, loni jim předali informace o 266 takových místech. „Z toho jsme odhalili dvacet procent jejich původců,“ vyčíslil Zdeněk Harazim, náměstek ředitele pro výkon služby Městské policie Ostrava. Na stopu pachatele nejčastěji strážníky přivedou místní lidé. „Je samotné totiž znepokojuje, že v jejich okolí je takový nepořádek,“ dodal Harazim. Lidem, kteří černou skládku založí, hrozí zpravidla sankce do padesáti tisíc korun.

V Ostravě je sběrných dvorů celkem osmnáct. Třetina odpadu z těchto dvorů je dále využita, a tak neskončí na skládce. Staré skříně se například drtí na dřevotřísku. Z průzkumu, který si společnost OZO nechala udělat mezi obyvateli největších dvou obvodů, přitom vyplývá, že lidé zakládají skládky před kontejnery, protože nevědí, kde se nachází nejbližší sběrný dvůr a že tam odpad mohou odložit bezplatně. Společnost OZO proto nyní spustila rozsáhlou kampaň, která má sběrné dvory propagovat, například i pomocí samolepek na kontejnerech. Informace o nich mohou lidé získat i na bezplatné lince 800 020 020.