Hledám práci v cizině. Jaká je šance?

„Chci zkusit štěstí jinde. Jsem vyučený číšník, nedávno jsem se rozvedl, a tak mě tu nic nedrží. Myslím si, že v mém oboru nebude problém práci sehnat. Uvažuji o Irsku,“ zvažuje dvaatřicetiletý Ostravan Petr Hanák na chodbě ostravského úřadu práce. „Takových lidí k nám chodí desítky. Zdaleka ne všichni však mají představu, co by chtěli dělat a co k tomu potřebují,“ říká poradkyně Evropské sítě služeb zaměstnanosti EURES Andrea Janásová. „My jim můžeme poradit, ale ne najít práci. Navíc mnozí neumějí cizí jazyk, a to je stále základ,“ říká.

Umět se domluvit je výhoda

Profese jako stavební dělník, pokojská nebo práce na farmě nejsou podmíněny znalostí jazyka. Schopnost domluvit se – nejčastěji v angličtině – je však důležitá. „Je s tím spojeno mnoho dalšího – otevřít si účet u banky, najít ubytování nebo třeba zubaře. Bez znalostí místního prostředí a jazyka se nováček chytá složitě,“ dodává.

Dobře ví, o čem mluví. Sama si práci v cizině vyzkoušela na vlastní kůži. „Hned po promoci jsem loni odcestovala do Velké Británie, abych si zdokonalila angličtinu. Velkou výhodou bylo, že už tam byli moji známí. Bydleli jsme ve Welwyn Garden City sedmnáct kilometrů od Londýna. Pracovala jsem jako číšnice v golfovém klubu,“ vzpomíná na své zkušenosti absolventka ekonomické fakulty Vysoké školy báňské, oboru Eurospráva. Letos v březnu se vrátila zpět. „Přihlásila jsem se do evidence úřadu práce – a nakonec se mi podařilo najít zaměstnání právě tady, a navíc v oboru, který jsem vystudovala. Vrátila jsem se ve správný čas, na správné místo. Byl to happy end,“ směje se a dodává: „Kdybych však neuměla jazyk nebo alespoň základy, určitě bych do zahraničí nejela. Spousta lidí si dodnes myslí, že odjedou do ciziny, vydělají si velké peníze a vrátí se zpět. Ale to už dnes tak ve většině případů není,“ tvrdí.

Mnozí zájemci se už stačili přesvědčit, že je pro ně pracovní trh v Evropě příliš velké sousto a každoročně jich ubývá. „Prvotní nával se ustálil. Lidé dnes už mají více informací, práce v cizině však stále láká,“ říká Andrea Janásová.

Jak tvrdý to může být chlebíček, ukazují zkušenosti některých lidí. „Byla jsem v Británii jako au pair. Rozhodně to nejsou lehce vydělané peníze. Musíte mít především pevné nervy. Až u třetí rodiny jsem byla spokojená,“ říká dvaadvacetiletá Hana Svobodová. „Pracovala jsem rok v restauraci v Londýně. Práce od rána do noci, a za jakoukoliv drobnost nám majitel okamžitě strhl z platu deset liber,“ vzpomíná studentka Ostravské univerzity Renata Volná. Přesto hodlá hned po promoci odejít do světa znovu. „Potřebuji si ještě zdokonalit angličtinu,“ říká.

Práce v Británii už netáhne

Velká Británie byla ještě donedávna pro Čechy země zaslíbená, dnes však zjišťují, že se jim práce moc nevyplatí. Zástupci agentur se shodují, že počty zájemců o pracovní pobyty na ostrovech se v poslední době snížily až o polovinu. Za vydělané libry nyní dostanou kvůli sílící koruně mnohem méně než před několika lety. „Minimální mzda je dnes v Británii přibližně pět a půl libry, přičemž současný kurz libry je něco přes třicet korun. Náklady na ubytování i další nezbytné výdaje jsou přitom v Británii dosti vysoké,“ tvrdí Ondřej Babica z personální agentury T Production, která zajišťuje pracovní pobyty v zahraničí. Stále velký zájem je podle něj ve světě především o technické profese, svářeče, operátory. „Mnoho lidí však má o práci v cizině dost nereálné představy. Nemůžeme vyhovět někomu, o koho není zájem, kdo nemá kvalifikaci a nezná ani jazyk,“ říká Babica.

Přestože o odchodu do zahraničí stále uvažují tisíce lidí, odborníci se shodují v tom, že žádná invaze nehrozí. Ti, kteří chtěli pracovat v zahraničí, tam již byli nebo jsou. Ostatní raději sedí doma.

Do Itálie i na Slovensko…