Třetina mladých lidí do pětadvaceti let, kteří plní evidence pracovních úřadů v kraji, má jen základní vzdělání. Nedávno dokončená analýza Úřadu práce v Ostravě upozornila na to, že často pocházejí z rodin s dalšími nezaměstnanými členy. Odborníci hovoří o nebezpečí „dědičnosti“ nezaměstnanosti.

„Tito mladí lidé odcházejí ze středních škol už po několika týdnech či měsících studia, nechce se jim učit a někteří v tom jsou dokonce podporováni rodiči. Nemají zájem o spolupráci s úřadem práce a ani sami svoji situaci neřeší, neboť mívají nepřiměřené představy sami o sobě,“ říká mluvčí Úřadu práce v Ostravě Svatava Baďurová. Nechtějí například přijmout nekvalifikovanou práci, ale raději pracují nelegálně za výdělek, který dostanou „na ruku“.

Takové mladé lidi se úřady práce snaží zařazovat do motivačních a rekvalifikačních programů a hlavně je dotlačit zpátky do školy. „Vloni se nám podařilo přimět k návratu na střední školu osmdesát šest těchto mladých lidí, přibližně stejný počet jako v předchozích letech,“ informovala Renata Kadelové, která se věnuje mladistvým uchazečům o zaměstnání na Úřadu práce v Ostravě. V celém kraji je bez práce více než devět tisíc lidí do 25 let.

Právě lidé se základním vzděláním jsou v hledání práce stále méně úspěšní než ostatní uchazeči o zaměstnání. Úřady práce jich evidují přes jedenadvacet tisíc a jejich podíl na celkové nezaměstnanosti v kraji činí téměř třiatřicet procent. To je nejhorší výsledek od roku 2000. Problémy s hledáním práce u lidí bez kvalifikace se ještě prohlubují, pokud se k tomuto handicapu přidají vyšší věk či zdravotní omezení. „U nezaměstnaných bez kvalifikace zejména vyššího věku klesá motivace řešit jejich situaci. Nemají zájem doplňovat si vzdělání, někteří „utíkají do nemoci“ a mají tendenci žádat o invalidní, případně předčasné starobní důchody,“ uvedla mluvčí Úřadu práce v Ostravě Svatava Baďurová.

Dlouhodobě bez práce jsou často i lidé, kteří mají nárok na rentu. Ta jim je vyplácena do 65 let. „Její příjemci většinou nemají zájem pracovat ani se účastnit jakýchkoliv aktivit,“ podotkla Baďurová. Jiným vážným problémem je alkoholismus či požívání jiných návykových látek. „Tento jev lze pozorovat zejména u mužů a žen nad pětačtyřicet let,“ upřesnila Baďurová s tím, že s takovými lidmi na úřadech práce moc nesvedou.

Odborníci ale dodávají, že ne všichni uchazeči o zaměstnání bez kvalifikace, případně vyššího věku, nemají práci „vlastní vinou“. V mnoha případech narážejí na skrytou věkovou diskriminaci. Někteří zaměstnavatelé se také domnívají, že lidé bez formální kvalifikace nejsou tak spolehliví jako vyučenci. Proto i na místa, kde není potřebná kvalifikace, žádají raději lidi vyučené.