Pokud půjde vše podle záměru Sdružení Čistá Ostrava, která státní zakázku na odstranění staré ekologické zátěže za necelé tři miliardy korun získala, zpracuje se během této doby šestnáct tisíc tun ropných kalů. To je necelá desetina z celkového množství ropných odpadů, které se po desetiletí ukládaly nedaleko ostravského sídliště Fifejdy.

„Zahájení prací bylo podmíněno souhlasným stanoviskem Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. V nadcházejícím půlroce budeme moci vyrobit čtyřicet tisíc tun alternativního paliva ze zdejších ropných odpadů,“ vysvětlila Alena Orlíková ze Sdružení Čistá Ostrava.

Vytěžený obsah lagun se bude přímo na místě míchat s vápnem a energetickým uhlím. Vyrobená palivová směs bude převezena po dráze přímo k odběrateli, tedy elektrárnám či cementárnám. Sdružení přitom pokračuje v přípravách na vybudování meziskladu paliva, se kterým se zatím počítá v ostravské čtvrti Heřmanice.

„Podle odborných studií a provedených zkoušek nebude mít zahájené zkušební odtěžování negativní vliv na zdraví obyvatel,“ slibuje Orlíková. Zápachu se ale v sousedních Fifejdách zřejmě nevyhnou. Obtěžovat je může nepříjemný zápach sirovodíku, který se bude z lagun uvolňovat. Jeho množství bude sledováno stálou monitorovací stanicí na sídlišti Fifejdy a mobilními stanicemi v bezprostřední blízkosti lagun. „Budeme pracovat jen v malých plošných pásmech a hlavně, sanaci budeme přizpůsobovat klimatické situaci, abychom vliv na okolí eliminovali,“ dodala Orlíková.

Ropné laguny bývalého státního podniku Ostramo patří k nejrozsáhlejším ekologickým zátěžím v České republice. Vznikly ukládáním zbytků po regeneraci minerálních olejů za více než stoletou historii firmy. Zlikvidovány by měly být do konce roku 2010. Při vlastních sanačních pracích bude muset sdružení Čistá Ostrava postupně zpracovat na 200 tisíc tun tekutých a polotuhých ropných odpadů, vyčistit téměř 500 tisíc tun zeminy a kontaminovanou vodu z plochy dvanácti hektarů. Na místě současných lagun má poté vzniknout lesopark.