K tomu je potřeba připomenout kousek historie: architektonická soutěž na stavbu „kulturního a pionýrského domu“ byla vypsána v roce 1954, tedy rok po Stalinově smrti. K velké nelibosti místních zastánců socialistického realismu zvítězil klasicistně pojatý projekt Jaroslava Fragnera, výrazného představitele meziválečného funkcionalismu. Podílel se například na rekonstrukci Betlémské kaple, obnově Pražského hradu, dostavbě Karolina Univerzity Karlovy, je autorem projektů řady peněžních ústavů, průmyslových staveb. V roce 1933 vytvořil například architektonický návrh gymnázia v Českém Těšíně.
U ostravského domu kultury, který měl být největší v Československu, vytvořil Fragner sice nepříliš moderní klasicistní stavbu, ale rozhodně to není stavební paskvil poplatný době. Mimochodem, komunistickému ministrovi Václavu Kopeckému se projekt zdál „málo současný“. Interiér působí uměřeně až téměř stroze. Nad vstupem jsou umístěny alegorické sochy od V. Večeři a J. Myszaka: Hudba, Sochařství, Sport, Práce s dětmi, Zlepšovatelství a Chemie.

Rušné prázdniny

„Letos budeme opravovat sloupy nad vchodem, dostanou nové travertinové obložení, restaurovány budou zatím dvě sochy na průčelí, což dělá akademický sochař Jakub Gajda,“ uvádí obchodně technický ředitel Domu kultury města Ostravy Roman Grzegorz.

Dále připomíná, že vstupní dveře, které jsou stále ještě původní, budou nahrazeny replikami, u východní části traktu bude opraveno vstupní schodiště. Rekonstrukce probíhají i uvnitř. Opravují se sociální zařízení, v přísálí i ve společenském sále budou vyměněny parkety. Na dotaz, zda by vlastně celý dům kultury nepotřeboval generální opravy, Roman Grzegorz odpovídá: „Zatím je vše ve stadiu jakési počáteční studie, a pokud tomu dá město zelenou, bude kompletní rekonstrukce provedena.“

Letošní opravy jsou podle Grzegorze naplánovány na dobu prázdnin, ale jako časová rezerva jsou k dispozici ještě další dva týdny. Práce by tedy měly být ukončeny do konce září.

Dohled památkářů

Vzhledem k tomu, že jde o chráněný památkový objekt, dohlížejí na veškeré práce odborníci z Národního památkového ústavu v Ostravě. Specialista na restaurování Dalibor Halátek připomíná, že sochy jsou vytvořeny z travertinu, což je pórovitý materiál, kterému ostravské ovzduší rozhodně nesvědčilo a nesvědčí. Prach a exhalace působily nepravidelné černání, zamrzání vlhkosti hluboko v materiálu soch bylo příčinou trhání kamene. „Proto se musí čas od času provést korekce těchto trhlin, povrch soch se očistí, odstraňují se nesoudržné tmely z minulých oprav a nahrazují se novými tmely, kterými se zaplňují největší kaverny a prohlubně hrozící zatékáním vody a poškozením mrazem,“ vysvětluje Dalibor Halátek.
Památkový ústav rozhoduje o míře čištění, následné míře patince a také o množství tmelení u jednotlivých soch. Ty odborné postupy jsou velmi složité a památkáři se s akademickým sochařem Janem Gajdou o veškerých krocích při opravě uvedených uměleckých objektů podrobně domlouvají včetně způsobů jejich povrchové ochrany a podobně. Jedna ze soch, které budou restaurovány v příštím roce, připomíná Halátek, byla v minulosti zasažena bleskem, takže některé části draperie a ruky chybějí. Opravy proto budou probíhat podle přesné fotodokumentace.