V sobotu 19. července uspořádala Lesní správa Ostrava soutěž pro děti na naučné stezce Landek. Na několika stanovištích na ně čekaly úkoly týkající se lesních zvířat či rostlin, učily se například poznávat stromy podle listů či dřeva. „Chceme i takovým způsobem přispět k tomu, aby nastupující generace pochopila, jak je les důležitý a že z něj musíme mít i užitek,“ říká lesní správce Karel Křemen.

Jak se chovají návštěvníci lesa, máte s nimi problémy?

Víte, to máte tak. Z té stovky lidí, kteří do lesa přijdou, se dá říct, že těch osmadevadesát se chová slušně. Ale někdy prostě stačí jeden nebo dva, kteří udělají mnoho problémů a škod, od zakládání skládek po ničení stromů. Bohužel si myslím, že schází výchova mládeže. Společnost se za těch patnáct let převedla na počítačový systém a s přírodou moc nekamarádí. Přitom stromy jsou vlastně jediná obnovitelná surovina na Zemi. Ropu, až jednou spotřebujeme, už nikdo nenahradí. Kdežto lesy se dají obnovovat. A je třeba, aby to mladá generace začala chápat. Nám nepomůže les zakonzervovat a chodit se na něj jen dívat.

Chodí dnes lidé do lesa častěji než dříve?

To je těžko posouditelné. Ale určitě ten nápor je značný a čím více se společnost nějakým způsobem industrializuje, tím víc té přírody chybí. Snaha utéct z města do přírody je obecně samozřejmě větší v poslední době.

A v jakém stavu jsou lesy, o které se staráte?

V našem kraji se s industrializací začalo už před více než sto padesáti léty, takže tím samozřejmě dostaly lesy zabrat, byly určitým způsobem poškozovány. V předminulém století se navíc změnila druhová skladba. Smrk byl potřeba jako rychle rostoucí surovina hlavně do dolů, a proto se v druhé polovině minulého století muselo začít s přeměnou smrkových monokultur zpět na smíšené porosty. Dnes bychom mohli říct, alespoň na Lesní správě Ostrava, že jsme ve fázi, kdy v dohledné době, řádově deseti, dvaceti let, se dřevinná skladba zase přizpůsobí více méně přirozené skladbě, která tady kdysi byla. Tedy s převahou listnatých stromů jen s nějakou příměsí borovice, jedle a modřínu.

Jaká zvířata se vyskytují v lesech kolem Ostravy?

Myslivecká sdružení obhospodařují drobnou zvěř, které není mnoho. Převažuje tady srnčí. Dalo by se říci, že i do měst se zvířata začínají stěhovat. V poslední době se můžeme setkat třeba už i tím, že chodí lišky vybírat popelnice. Zkrátka jim to připadá asi jako jednodušší zdroj potravy než někde v lese chytat myši. Ale já myslím, že fauny přibývá, například i ptactva a obojživelníků. Děláme na jejich ochranu různá opatření, a tak si myslím, že jsme na dobré cestě.

O kolik lesů se Lesní správa Ostrava stará?

Staráme se o lesy na Ostravsku a Karvinsku, ale částečně i na Opavsku, Frýdecko-Místecku a Novojičínsku. Nejde o příliš rozsáhlé lesy, naše lesní správa hospodaří na zhruba devíti a půl tisících hektarech porostní půdy (pokrývají asi desetinu rozlohy katastrální půdy, pozn. red.) Sílí však nejen návštěvnost lesů, ale i požadavky stavebníků, kteří chtějí umisťovat své stavby v bezprostřední blízkosti lesů nebo přímo na lesních pozemcích. Pořád se snaží z lesa ukrajovat. Je s tím hodně starostí a problémů, abychom jakž takž les udrželi a bylo v něm to, co má být. LES. Děti soutěžily ve znalostech o lese. Na tomto stanovišti se například učily poznávat ptáky a dozvěděly se i něco zajímavého z jejich života.