Zatímco za celý loňský rok zaznamenali hygienici v kraji celkem sedm případů onemocnění, nyní už jich evidují devatenáct. Šestnáct nakažených osob je z Frýdecko-Místecka. Infekce postihla nejen obyvatele okresu Frýdek-Místek, žloutenku dostali také někteří cizinci, kteří tu přechodně bydlí.

Vedoucí protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě Irena Martinková potvrdila, že infekce se vyskytla také u žáka základní školy ve frýdecko-místeckém okrese. „Ve školním zařízení v souvislosti s jedním případem onemocnění zajišťujeme příslušná protiepidemická opatření, abychom zabránili dalšímu šíření této nemoci,“ uvedla Martinková.

Zatímco hygienik hlavního města Prahy kvůli epidemii žloutenky, která tu probíhá, nařídil, aby školní zařízení v Praze a ve středních Čechách dostala instrukce, které musejí dodržovat, aby šíření nákazy zabránila, moravskoslezští hygienici k tomu zatím nepřistoupili. „Je to proto, že se jedná o první případ žloutenky, který se vyskytl ve škole. Situace u nás není tak dramatická jako v Čechách, přesto jsme informace zveřejnili na webových stránkách Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje a poskytli informační letáky pro rodiče a školu, kde se žloutenka vyskytla,“ reagovala Martinková.

Jak se chránit před touto nemocí „špinavých rukou“? „Protože k přenosu nákazy dochází fekálně-orální cestou, tedy hlavně nedodržováním zásad osobní hygieny, je nutné mýt si pořádně ruce zejména před jídlem či kouřením,“ doporučila ředitelka Krajské hygienické stanice v Ostravě Helena Šebáková. Nejúčinnější prevencí této nákazy je však očkování. „Očkování je vhodné nejen pro děti, ale také pro dospělé, vzhledem k tomu, že poslední větší epidemický výskyt žloutenek byl na území Česka zaznamenán v sedmdesátých letech minulého století, čímž dorostla populace vnímavá k této nákaze,“ upřesnila Šebáková.

Irena Martinková dodala, že infekční žloutenka typu A je vyvolána virem hepatitidy A. „Tento virus je velmi odolný vůči vlivům zevního prostředí, přežívá týdny při pokojové teplotě, léta ve zmraženém stavu. Zničen je například po pětiminutovém varu, po deseti hodinách při teplotě šedesáti stupňů, po působení dezinfekčních prostředků, chlorových preparátů či kyseliny peroctové,“ řekla Martinková s tím, že inkubační doba, tedy doba od nákazy člověka do rozvinutí příznaků onemocnění, je čtrnáct až padesát dní.

„Již koncem inkubační doby bývají přítomny necharakteristické příznaky nemoci. Nejčastěji jde o projevy chřipkové, to znamená zvýšená teplota, bolesti hlavy, bolesti svalů, únava, rýma, kašel, zánět spojivek. Také se mohou objevit žaludeční a střevní potíže, nechutenství, nevolnost, zvracení, průjem, jindy naopak zácpa, říhání, nadýmání, tlak v pravém podžebří. Vzácněji dochází k bolestem kloubů nebo otokům, svědění či vyrážce. Po této fázi, ohlašující příchod nemoci, nastupuje vlastní fáze onemocnění, kdy dochází ke zhoršení potíží a často se objevuje „žloutenka". Současně s ní má pacient tmavší moč, světlou stolici a svědění kůže,“ řekla Martinková.