Přesto ale zahrádkářů rok od roku ubývá a na svých pozemcích se už ani tolik nelopotí. Také proto, že obchody nabízejí po celý rok dostatek ovoce a zeleniny za slušné ceny. Řada pozemků, kde se pěstovala mrkev či brambory, je tak stále častěji využívána spíše k rekreačním účelům. „Když se na zahradničení dávají mladší lidé, většinou mají co největší trávník, posezení, místo na grilování nebo bazén. O pěstitelství tolik zájem nemají,“ konstatoval Ivan Kauzlarič z Českého zahrádkářského svazu - územního sdružení Ostrava.
V devětašedesáti organizacích ostravského zahrádkářského svazu je registrováno 2850 lidí. „Jejich počet trvale klesá,“ potvrzuje tajemník územního sdružení František Hrbek.
Podobný trend panuje i u včelařů, kteří se také představili na mezinárodní výstavě Život na zahradě. Například v Klimkovicích klesl počet včelařů za posledních třicet let o více než polovinu. A ti, kdo se včelařství věnují, jsou už většinou z těch starších ročníků. „Ten pokles je obrovský. Za dva odcházející včelaře nastupuje jeden mladý,“ říká Ladislav Besta z Českého svazu včelařů v Klimkovicích s tím, že mladí lidé dnes mají prostě jiné zájmy a včelařství mezi ně patří jen málokdy. Přesto se včelaři snaží nové lidi získat, například pomocí kroužku mladých včelařů.
Výstava Život na zahradě patří mezi ty nejoblíbenější, které se na Černé louce konají. Například v téměř celém prvním patře pavilonu A představily organizace Českého zahrádkářského svazu z různých měst na severu Moravy a ve Slezsku své výpěstky různých odrůd ovoce a zeleniny.
„Chceme lidem vzkázat, aby neseděli v paneláku, ale aby se na něčem podíleli. Aby začali zahradničit. Tady se pak mohou přijít pochlubit,“ vysvětlil Kauzlarič.
Druhé patro pak o víkendu patřilo právě včelařům. K vidění a na prodej nebyly jen různé druhy medu a výrobků ze včelích produktů. Konaly se tam také přednášky věnované například boji proti nemocem včel či vlivu včelích produktů na lidský organismus.
