Do běžně nepřístupných prostor mohli v sobotu, během dne otevřených dveří Krematoria Ostrava na Ústředním hřbitově ve Slezské Ostravě, nahlédnout všichni zájemci. A bylo jich dost. Mnozí z nich nezavítali do zákulisních prostor krematoria poprvé.

„Když jsem tu byl naposledy, byly tu ještě staré pece,“ podotkl jeden z návštěvníků. Pravidelně chodí na dny otevřených dveří krematoria také další ze skupinky návštěvníků. „Zajímá mě, jak se to tady mění, i to technické vybavení,“ svěřil se Karel Bonk.

Lidé během asi hodinové exkurze nahlédli například do místnosti, kde je možné se vizuálně, přes obrovské sklo, rozloučit se zesnulým. Byli seznámeni s technologií, pomocí které zajíždí rakev na konci obřadu. A přišli i na místo bývalé spalovny, kde je nyní vybudován sklad rakví. „Hodně pohřebních služeb nemá vhodné skladovací prostory,“ vysvětil návštěvníkům důvod vzniku skladu ředitel krematoria Pavel Lacina.

Téměř všechny rakve jsou v současné době světlé. „Doby, kdy byla na Ostravsku poptávka po černých rakvích, je dávno pryč,“ konstatoval Lacina. Rakve jsou vyrobeny buď z topolu, nebo z dubového dřeva. V tomto případě jsou ale nejen dražší, ale také dvakrát těžší. Váží zhruba šedesát kilogramů. „A to už dá pohřební službě pěkně zabrat,“ podotkl Lacina s tím, že rakve z dubu slouží hlavně pro uložení zesnulých do hrobu.

Návštěvníci krematoria měli zájem podívat se i do chladicích boxů, kde tělo leží před zpopelněním. A nejvíce času strávili u spalovacích pecí, kde se zesnulý během sedmdesáti minut a při teplotě šplhající k jednomu tisíci stupňů Celsia promění v popel.

„Na den otevřených dveří chodí rok od roku více lidí,“ konstatovala Romana Lenertová, která má na starosti smuteční obřady. Podle ní je jedním z důvodů pořádání takové akce snaha, aby se odstranily mnohdy zkreslené představy lidí, jak to v krematoriu vypadá. „Vždy to bylo spojené s tajemnem, tak ať se lidé přijdou podívat, jak to tady funguje,“ vysvětlila Lenertová.

Krematorium Ostrava ročně provede zhruba devět a půl tisíce zpopelnění a asi 650 pietních aktů. Služeb krematoria v Ostravě využívají hodně i lidé ze sousedního Polska. Rodiny v Polsku dostávají od státu pohřebné kolem čtyřiceti tisíc korun. „Když slyšeli, že u nás pohřebné stát zrušil, úplně se zděsili,“ podotkl Lacina. Zrušení pětitisícového pohřebného ale Krematorium Ostrava příliš nepociťuje, problémy s tím mají spíše pohřební služby.