Argumenty mají ti, kdo vsadili na zateplení svých domácností, i ti, kteří se vracejí o několik desetiletí zpátky. „Ještě před třemi lety jsem platil za plyn měsíční zálohu necelé tři tisíce. Loni jsem platil o tisícovku více, ale pořád jsem při vyúčtování doplácel. Spočítal jsem si, že polovinu důchodu dávám na topení. Tak jsem to začal řešit. Objednal jsem čtyřicet metráků uhlí i nějaké dřevo. Zprovoznil jsem kotel na tuhá paliva a v obýváku i stará kachlová kamna. Určitě jsem pár tisíc ušetřil,“ svěřuje se pan Ladislav, důchodce z okrajové části Ostravy. O tom, že by domek zateplil, případně vyměnil stará okna za plastová, neuvažuje. Říká, že na takovou investici nemá a zadlužovat se na „stará kolena“ nechce.

I ve starším domku lze náklady na vytápění snížit až o devadesát procent.

Odborníci už přitom propočítali a v praxi ověřili, že náklady na topení a ohřev vody lze snížit až o devadesát procent. A to nejen u novostaveb, ale i starších domů. Jak toho docílit? Je třeba správně navrhnout tloušťku tepelné izolace, osadit plastová okna, případně využívat k vytápění solární panely či tepelná čerpadla.

„Systémy a opatření pro úspory energií jsou však velmi náročné na technologickou kázeň. Je třeba, aby tyto systémy navrhovali a prováděli odborníci. V opačném případě může investor, který se rozhodne šetřit na nepravém místě, takzvaně splakat nad výdělkem,“ míní Tomáš Závada, šéf firmy Intoza, která se zateplováním zabývá už deset let.

Před zateplováním je třeba zjistit, kudy teplo z domu či bytu uniká.

Ještě předtím, než se do rekonstrukce a zateplení pustíte, je ale třeba zjistit, jestli i z vašeho domu teplo uniká pouze kolem oken, garážových dveří, nebo i jinými místy. Dokazuje to i několik let stará zkušenost bytových družstevníků z Orlové. Studentka, která právě o únicích tepla dělala diplomovou práci, jim vypočítala, že z prosklené chodby v osmipatrovém domě unikalo železnými okny ročně teplo asi za pětatřicet tisíc korun. To přitom bylo ještě v době, kdy plyn byl výrazně levnější než v současnosti. Pokud by v domě zateplili střechu i fasádu a vyměnili okna v jednotlivých bytech, stále ještě by jim hodně tepla unikalo zmíněnou chodbou. Návratnost? Investice do komplexního zateplení se vrátí nejpozději do deseti let

Odborníci se ale shodují v tom, že při rostoucích cenách energií se každá úprava, díky které snížíme únik tepla z domů či bytů, brzy vrátí.

„Stále více lidí si uvědomuje, že je to nejlepší investice. Vstupní náklady nejsou samozřejmě malé. Pokud si ale člověk spočítá, že návratnost je pět, sedm a v nejhorším případě deset let, tak je to pádný argument,“ říká Ladislav Strachota z ostravského Centra pro zateplování budov.

Kominíci: Stále více lidí nás volá, abychom jim zpátky připojili kotel na tuhá paliva

O tom, že se lidé například kvůli rostoucím cenám například zemního plynu či elektřiny vracejí zpátky k vytápění v kotlích na pevná paliva, vědí i ostravští kominíci. „V poslední době jezdíme čistit daleko více komíny, ve kterých se topí pevnými palivy. Hodně se lidé vracejí k topení dřevem nebo uhlím. Jestli případně spalují i něco jiného, to ze sazí nepoznáme. Dost často nás ale také volají ti, kteří chtějí ušetřit a zkoušejí si komíny čistit sami. Přitom občas udělají více škody než užitku, když třeba poruší zdivo v komínu,“ uvedli v ostravském kominictví Lukáš.

O tom, že v kotlích nekončí ale jen dřevo nebo uhlí, svědčí dým, který hlavně v době inverze dokáže v širokém okolí takového domku vytvořit dýmovou clonu. „Soused se mi pochlubil, že šetří. Spaluje v kamnech i plastové lahve naplněné pilinami a možná i něco horšího. Když jsem mu řekl, že otravuje nejen okolí, ale i sám sebe, tak jen pokrčil rameny. Prý to přežije a místo toho, aby při vyúčtování doplácel, dostává ještě přeplatek,“ posteskl si důchodce ze Slezské Ostravy. Břetislav Lapisz, lap