Země se zachvěla pět minut před osmou hodinou. Projevy cítili lidé v Havířově, ale i dalších místech regionu. Otřes zaznamenali například lidé na havířovském magistrátu. „Takové otřesy znám. Byla to chvilička, ale nedalo se to přehlédnout,“ řekla Romana Bartošková z tiskového oddělení. „Samozřejmě jsem to cítil. V kanceláři si třásla i květina. Otázkou je, kde bylo epicentrum a jestli to mělo následky na některou šachtu,“ reagoval ekonomický náměstek havířovského primátora Eduard Heczko, který na šachtě dlouhá léta pracoval.

Příčiny se zatím zjišťují. Přesné informace budou známy po vyhodnocení dat ze seizmických stanic, které jsou rozmístěny po celém regionu. „Zatím víme, že epicentrum by mělo být v dobývacím prostoru Dolu Darkov, a to v hloubce 600 metrů. Nemáme žádné informace o následcích na životy či zdraví horníků ani o materiálních škodách,“ řekl mluvčí společnosti OKD Vladislav Sobol.

Pravděpodobně se jednalo o uvolnění napětí v poddolované hornině, podobně jako při nedávném otřesu, který postihl podzemí Dolu Karviná v lokalitě Doubrava. Zemřeli při něm dva polští havíři.

Na povrchu se otřesy projevují většinou v případech, kdy je epicentrum v menší hloubce. Pokud je hlouběji, mívá větší důsledky na důlní díla. Nečekaným otřesům se havíři snaží předcházet řízenými detonacemi, které je mají vyvolat.

Příroda nebo člověk?

Ještě před několika lety se "úplná" pravda o dění v podzemí černouhelných šachet psát nesměla. Ani po revoluci a změně poměrů však nejsou některé informace lidem z hornictví příliš příjemné a brání se jim.
Takovou oblastí jsou právě důlní otřesy. Ke cti lidem ze společnosti OKD slouží fakt, že informace o událostech v podzemí, byť mnohdy bývají velmi nepříjemné, podávají velmi rychle a bez snahy je zkreslovat. Nikdo však nevěří tomu, že mohutné záchvěvy cloumající rozsáhlým územím má na svědomí příroda. Ve všech oficiálních zprávách je jako zdroj otřesu uváděn přírodní jev, který způsobilo uvolnění napětí v hornině. Pravdou je, že napětí v hornině způsobila těžba uhlí, kterou dokonce i horníci samotní nazývají devastační těžbou. Pokud by se v podzemí netěžilo, k otřesům by nedocházelo.
Důlní odborníci už dokonce nechtějí používat ani termín otřes. „Nebyl to otřes. Byl to seizmický jev. Pro termín otřes má zákon úplně jinou definici,“ tvrdil jeden z dotazovaných lidí, kteří se zabývají vyhodnocováním dat ze seizmických stanic v regionu.
Pravda je taková, že důlní odborníci považují za otřes až situaci, kdy dochází k destrukci důlního díla. Menší jevy hodnotí jako seizmické či otřesové jevy, které se důlních pracovišť dotýkají jen nepatrně. Pro ostatní laickou veřejnost naštěstí zůstává důlní otřes otřesem ať má jakoukoli sílu a následky.