Zloději kovů prožívají nejhorší časy za několik posledních let. Po celosvětové krizi, jejímž důsledkem je menší poptávka po kovovém odpadu a jeho rapidní snížení ceny, přišla další rána v podobě vyhlášky ministerstva životního prostředí, která doplnila novelu odpadového zákona. Ta od začátku letošního roku výrazným způsobem zpřísnila podmínky pro výkup šrotu.

Provozovatelům sběren mimo jiné zakazuje odebírat od fyzických osob předměty bohoslužebného nebo pietního charakteru, například pohřební urny nebo části náhrobků a pomníků. Uspět by neměli ani lidé, kteří přivezou umělecká díla, průmyslová zařízení, dopravní značení, kanálové mříže, elektrické kabely a další.

Proti zlodějům

„To jsou všechno věci, ke kterým se prakticky jednotlivec nemá jak legálně dostat, snažili jsme se vyjmenovat tyto kategorie co nejúplněji tak, aby se už nikomu nevyplatilo krást, protože ukradené věci nebude mít možnost prodat,“ uvedl ministr životního prostředí Martin Bursík.

Uvedené předměty mohou sběrny odebrat pouze od právnických osob. Následujících osmačtyřicet hodin však s nimi nesmějí nijak nakládat, aby mohla policie v případě potřeby zjistit, zda nejde o kradené věci. Platbu je pak nutné provádět bezhotovostně.

Majitelé a provozovatelé sběrem mají také povinnost vést podrobnou evidenci osob, od kterých materiál vykupují, a množství a druh získaného odpadu.

Pomůže?

„Ten zákon platí jen několik dnů, takže o nějakých dopadech či zkušenostech lze zatím jen stěží hovořit. Na hodnocení je příliš brzy. Nemyslím si, ale že by pro nás tento zákon znamenal nějaké komplikace či zásadní změnu. S výkupem kradených věcí jsme v minulosti žádné problémy neměli a nepředpokládám, že by tomu v letošním roce mělo být jinak,“ uvedl Radim Maléř z ostravské společnosti Moravskoslezský kovošrot.

„Zákon vítáme. Jakákoliv úprava, které zpřísní podmínky výkupu, je pro nás přínosná,“ uvedla mluvčí ostravské policie Gabriela Holčáková.

Méně zločinů

Doménou zlodějů kovů byly v minulosti kanálové poklopy, značky, různé stroje a věci z průmyslových areálů. Na paty jim šlapali zejména strážníci, kteří prováděli časté kontroly v okolí sběren. „Pokud někdo nedokázal prokázat původ věcí, řešili jsme to jako přestupek zatajení nálezu,“ uvedla mluvčí ostravské městské policie Vladimíra Kejdová s tím, že náklad jako nález skončil na odboru příslušného městského obvodu. Podle Kejdové však v posledních týdnech a měsících počet přistižených šroťáků výrazně poklesl. Důvodem je finanční krize a s ní související menší zájem o šrot, což mělo za následek výrazné snížení výkupní ceny.

Stále věří

„Zatím je to blbé. Ještě nedávno se na šrotu dalo celkem slušně vydělat, výkupní ceny šly ale rapidně dolů. Podobné to bylo kdysi u papíru, který jsem taky sbíral. Teď se mi spíš vyplatí někde nějakou tu korunu vyžebrat. Brzo by to ale mělo být lepší. Slyšel jsem, že některé sběrny již začaly ceny zvedat nebo se k tomu chystají,“ řekl jeden ze šroťáků.

Přestože strážníci i policisté v poslední době řešili méně krádeží kovů než v minulosti, přesto k těmto zločinům dochází. Jeden z největších se v těchto dnech odehrál v Ostravě-Vítkovicích. Neznámí zloději vnikli přímo do areálu výkupny šrotu, odkud vzali 1200 kilogramů litinového odpadu. Vše nasvědčuje tomu, že lup obratem prodali v jiné výkupně.