I když hygienici už izolovali v Moravskoslezském kraji virus chřipky A, o epidemii mluvit ještě nemohou. Kvapem však přibývá nachlazených lidí s kašlem, rýmou a dalšími virózami. Nemocnost se od minulého týdne zvýšila o pět a půl procenta, na sto tisíc obyvatel připadá 1886 nemocných,“ uvedla ředitelka Krajské hygienické stanice v Ostravě Helena Šebáková.

Upřesnila, že nejhůře v kraji jsou na tom Ostravané. Zvýšil se také počet těch lidí, kteří kvůli virózám přišli na pohotovosti. „Podíl ošetřených kvůli akutním respiračním infekcím se pohyboval od čtrnácti do sedmadvaceti procent. Více jich bylo ve dnech pracovního klidu,“ řekla Šebáková s tím, že komplikacemi, ke kterým patří například zánět plic, byla v minulém týdnu provázena dvě a půl procenta onemocnění v kraji.

Národní referenční laboratoř pro chřipku v Praze hodnotí současnou situaci v Česku jako počátek chřipkové epidemie.

Mluvčí společnosti Moje ambulance Simona Součková potvrdila, že i lékaři této sítě v celém Česku zaznamenávají nárůst akutního virového onemocnění a také chřipek.

Typickými příznaky chřipky jsou vysoká horečka okolo čtyřiceti stupňů, bolesti svalů a kloubů, celková schvácenost organismu, vodnatý výtok z nosu, překrvené sliznice v nose a v dutině ústní. Ohroženy jsou zejména děti, staří a jinak nemocní a vyčerpaní jedinci.

„U těchto skupin se dají s velkou pravděpodobností předpokládat četné komplikace, jako záněty průdušek a horních cest dýchacích, zápaly plic,“ vysvětlil hlavní lékař sítě Moje ambulance Jiří Šoukal.

Ostravský praktický lékař a geriatr Hugo Přibyl: Chřipku by neměli podceňovat hlavně senioři, ohroženy jsou i děti
Chřipka - na první pohled banální onemocnění - však může být nebezpečná pro děti, ale zejména seniory. Potvrzuje to ostravský praktický lékař a geriatr Hugo Přibyl.
Opravdu mohou být mnohdy vysmívaná rýmečka, kašlík, bolení hlavy a hlavně chřipka vážné nemoci?
Onemocnění dýchacích cest může vyvolat asi dvě stovky druhů virů. Pokud dostane člověk rýmu, tak na ni asi neumře. Ale pokud udeří skutečná chřipka, člověka prakticky na pár dnů ochromí a nedovolí mu dělat nic jiného než ležet a léčit se. Může mít i smrtelné následky.
Proč by si měli na chřipku dát pozor hlavně senioři?
Protože jejich imunita je většinou oslabená ještě jinými chorobami a potížemi, které doprovázejí stárnutí. Může jim opravdu způsobit vážné komplikace.
Jak se dá nejrůznějším virózám dýchacích cest a hlavně chřipce předcházet?
Rad a doporučení existuje nepřeberné množství. Patří k nim očkování, návody na bylinné kúry, varování před stresem či kouřením, neboť kuřáci jsou k onemocnění dýchacích cest dvakrát náchylnější než nekuřáci. Sázím na celoroční otužování, zvýšený přísun vitaminu C, především v zelenině a ovoci, ale hlavně na zdravý životní styl vůbec. Jsem přesvědčen, že prevence nachlazení spočívá stejně jako prevence jakéhokoli jiného onemocnění ve zdravém životním stylu.
Co dělat, když nás virózy či chřipka přece jenom postihnou?
Ideální je nemoc alespoň týden vyležet. Vím, že pro zaměstnané pacienty není nemocenská výhodná, ale klid na lůžku a žádná námaha a aktivita jsou velmi důležité. Už jenom proto, že nemocný nepřenáší virus dál, a také nevyléčená či přechozená chřipka se může v budoucnu negativně podepsat na našem zdraví. Při chřipce je dobré pomoci si třeba paralenem nebo ibalginem a dalšími léky na snížení horečky, Priessnitzovým zábalem. Přitom pít hodně tekutin a zvýšit přísun vitaminu C v tabletách, v ovoci a zelenině. Já třeba doporučuji také třikrát denně polévkovou lžíci šťávy z cibule s medem plus důkladné vypocení. Není nutné se přejídat. Spíše doporučuji lehkou stravu, která nezatíží organismus. Antibiotika nejsou na chřipku účinná, předepisují se až ve chvílích, kdy hrozí komplikace, třeba zánět průdušek nebo plic. Teplotu bych doporučil nesrážet do osmatřiceti stupňů vzhledem k tomu, že je projevem obranyschopnosti organismu.