Smogová čepice v těchto dnech opět přikryla moravskoslezskou metropoli. Nedýchatelno ale není jen v centru města zatíženém dopravou, ale i v jeho poklidných okrajových částech. Nepříjemně štiplavý smrad udeří do nosu každého, kdo v současném zimním období zavítá do kterékoliv ze zdejších částí, jíž dominuje vilová zástavba.

Důvod je jednoduchý. Mnozí domkaři přikládají do kotlů vše, co jim přijde pod ruku. Za účelem ušetřit nějakou tu korunu si tak svá obydlí vytápějí nekvalitními tuhými palivy, ale i plastovými lahvemi a dalšími odpadky a „sajrajty“.

„Snažím se kvůli dětem co nejčastěji vyjíždět na hory – na čistý vzduch. Cesta z města ale nebývá příjemná. To, že vjíždím do nějaké obce a že bych měl zpomalit, nepoznám podle značky u cesty, ale podle hrozného zápachu, který se přes ventilátor okamžitě dostane do auta. Nechápu, jak mohou být lidé bezohlední takhle sami k sobě a k místu, kde žijí,“ podělil se o zkušenost pětatřicetiletý pan Milan z Ostravy.

Domkaři pravidelně protiargumetují, že jsou pro ně ekologičtější alternativy vytápění neúnosně drahé. I ti, kteří třeba v dobré vůli přešli v minulosti na plynové kotle, si stále častěji zoufají, jak jim rostoucí ceny plynu ruinují rodinné rozpočty. Krok zpět k tuhým palivům ale bezesporu není šťastné řešení.

„Ze všech našich měření vyplývá, že i v malých obcích, které nejsou zatíženy průmyslem, dokáže pár domkařů vytvořit tak špatné ovzduší, jako je v oněch lokalitách s továrnami. Z komínů baráčků jdou přitom rovněž zdraví nebezpečné látky, jako jsou polétavý prach, polyaromatické uhlovodíky nebo třeba těžké kovy,“ vyjádřil se Jiří Bílek z ostravské pobočky Zdravotního ústavu.

Co by pomohlo situaci zlepšit? Kontroly domkařů ze strany obcí se zatím ukazují jako nepříliš účinné. Topit odpadky je sice podle zákona zakázáno, těžko se to ale prokazuje.

Pomoci by v tomto ohledu mohly dva připravované projekty ministerstva životního prostředí. První začne fungovat už od dubna letošního roku, druhý nabude účinnosti za pět let. Souhrnně by se daly nazvat jako metoda cukru a biče.

„Současný omezený dotační program nahradí od dubna nový systém, v němž budeme mít jen pro letošní rok k dispozici deset miliard korun. Ty budou určeny pro domácnosti, a to konkrétně pro cihlovou zástavbu. Finanční výpomoc bude směřovat na výměny kotlů, ale třeba i na zateplení. Připravujeme to tak, aby to bylo pro lidi co nejvýhodnější. Ušetří nejen díky dotaci, ale následně i za topení,“ přiblížil metodu „cukru“ mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar.

Domkaře, jejichž vztah k ovzduší se nezlepší, pak bude od roku 2014 čekat takzvaná metoda „biče“. V tomto roce by totiž měl vstoupit v platnost nově připravovaný návrh zákona, který zavede emisní limity také pro malé zdroje znečišťění, tedy zejména i pro obyvatele domků. „Limity začnou platit od roku 2014, takže je čas, aby si domkaři nakoupili kotle, které jim je splní. Teď na to mají navíc možnost získat od nás dotaci. Pokud za pět let nebudou splňovat daný limit, zaplatí zřejmě jako sankci vyšší daň z nemovitosti,“ dodal k tématu Deníku Kašpar.

Lokální topeniště – obrovský problém

Lokální topeniště na tuhá paliva se podle údajů ministerstva pro životní prostředí na znečištění ovzduší prachem podílejí čtyřiceti procenty. „Je to obrovský problém,“ říká mluvčí ministerstva Jakub Kašpar. Stejný podíl má i doprava, o zbylých dvacet procent se dělí průmysl a energetika. V Moravskoslezském kraji je však situace ještě horší, a to proto, že je zde větší vliv průmyslu. Jiří Bílek z ostravské pobočky Zdravotního ústavu odhaduje, že každý ze tří hlavních zdrojů znečištění má na špatný stav ovzduší na ostravsku asi třetinový podíl viny.

Město zakazuje neekologické vytápění

Statutární město Ostrava vydalo obecně závaznou vyhlášku č. 2/2006, kterou se zakazuje používání některých druhů paliv pro malé spalovací zdroje znečišťování ovzduší. Z jejího znění vyplývá, že v lokálních topeništích, provozovaných na území Ostravy, je zakázáno spalovat uhelné kaly, hnědé uhlí energetické, lignit a proplastky.