„Krev ani krevní plazmu my však kupovat od lidí nesmíme,“ říká primářka Krevního centra Fakultní nemocnice Ostrava Zuzana Čermáková.

Jak získáváte dárce krve, jak je motivujete? Uvažuje se o tom, že by se krev nedávala, nýbrž prodávala?

Od ledna minulého roku jsme zahájili rozsáhlé aktivity mimo jiné i kvůli konkurenčnímu prostředí, ve kterém se dárcovství krve a krevních složek poslední dobou pohybuje. Dárcovství krve a krevních složek je v našem krevním centru v souladu s požadavky Evropské unie bezplatné, nicméně máme poměrně široké a pestré motivační programy pro dárce.

Jak vnímáte aktivity společnosti Sanaplasma, která za úplatu získává hlavně mladé lidi, aby darovali plazmu?

Aktivity Sanaplasmy vnímáme jako konkurenční a čistě profitabilní záležitost.

Krev musíte získat od dárců. Kdo může být dárcem krve, kdo naopak ne?

Dárcem krve může být každý zdravý člověk ve věku od 18 do 65 let. Pokud má však někdo přes šedesát a chtěl by poprvé darovat krev, není možné přijmout ho k odběru. Krev se také nesmí odebírat u osob, které žijí rizikovým způsobem, tak, jak je uvedeno v poučení dárce krve, které všichni dárci u nás dostanou. Musíme odmítat také ty, kdož prodělali nejrůznější nemoci – srdce a cév, chronické choroby žaludku, střev, ledvin, plic, kožní choroby nebo závažná alergická onemocnění. Seznam onemocnění je možné najít třeba na našich webových stránkách.

Světová zdravotnická organizace doporučila České republice, aby rozšířila počty svých dárců krve. Jak jste na tom vy? Máte dost dárců krve nebo chybějí?

V registru máme zhruba jedenáct tisíc dárců, každoročně přijde asi dvanáct set nových. Registr bychom potřebovali doplnit zejména o nové dárce, protože v ostravské fakultní nemocnici jsou mnohdy hospitalizovaní pacienti s náročnými léčebnými výkony, které vyžadují speciální složení krve.

Jak často může člověk darovat krev, krevní plazmu?

Plná krev může být odebírána mužům čtyřikrát, maximálně pětkrát ročně, ženám třikrát, maximálně čtyřikrát za rok. V případě darování plazmy je možno odebrat maximálně pětadvacet litrů plazmy ročně.

Neublíží časté darování krve či plazmy samotnému dárci? Víme například o vysokoškolácích, kteří chodí na odběry krevní plazmy každý týden. Přivydělávají si tak na studia.

Pokud jsou dodržovány limity a časové intervaly, odběr krve a krevních složek nemá nežádoucí účinky na lidský organismus.

Když se člověk chce u vás stát dárcem krve, plazmy, co pro to musí udělat? Jsou pro to nutné prohlídky a doporučení například praktického lékaře? Jste si v krevním centru jistí, že krev darují zdraví lidé?

Od nových dárců požadujeme potvrzení od jejich ošetřujícího lékaře o zdravotním stavu, dárci vyplňují dotazník, ve kterém se ptáme na jejich zdravotní stav. Nicméně, velká zodpovědnost leží i na samotném dárci, který by si měl uvědomit, že daruje krev pro těžce nemocné pacienty, děti. Svým nezodpovědným přístupem by mohl zdravotní stav těchto pacientů zhoršit.

Prověřuje se nějakým způsobem, zda dárci například nefetují?

Dárce pod vlivem drog z dárcovství vylučujeme. Darovat krev údajně nesmějí lidé s tetováním, piercingem, po transplantacích, ani jejich sexuální partneři. Je to pravda? Lidé s tetováním a piercingem jsou z dárcovství vyřazeni na šest měsíců kvůli tomu, že během jejich „zkrášlovacího“ zákroku může dojít k přenosu infekce. Lidé po transplantacích jsou vyřazeni natrvalo kvůli jejich celkovému zdravotnímu stavu a jednak opět kvůli riziku přenosu infekce.

Dostávají také dárci krve od vás informace o tom, zda je jejich krev v pořádku a může být použita, že jsou zdraví?

Pokud se během vyšetření ukáže, že v dárcově zdravotním stavu je něco v nepořádku, dárce je samozřejmě informován. V opačném případě jsou dárci zvaní či objednáváni na odběry v řádných termínech.

Kam „putuje“ krev, kterou u vás získáte od dárců? Zůstává v Česku pro naše pacienty, nebo ji prodáváte do zahraničí?

Krev je určena výhradně pro pacienty v Česku, část plazmy je určena pro naše pacienty, část je odesílána do zahraničí na výrobu krevních derivátů, které se opět vracejí pro léčbu našich pacientů. To je zásadní rozdíl od soukromého centra Sanaplasma. Plazma odebraná v tomto zařízení je určena pro vývoz a zpracování v zahraničí, není určena primárně pro české pacienty.

Studentka: Pomáhám jiným a přivydělám si - k rozhovoru o dárcovství krve

Rozhodla jsem se darovat plazmu. Chci pomoci jiným nemocným lidem, a také přivýdělek ke studiu se hodí. Navštívím soukromé středisko Sanaplasma v Ostravě. Po řádném objednání přicházím do střediska nad obchodním domem Baťa v centru města. Jdu k sestřičce a po nadiktování rodného čísla, které si zapíše do databáze, dostávám dotazník. Ten, kdo jde darovat poprvé, si musí přinést ještě občanský průkaz a počkat, až bude zaveden do databáze.

Po krátkém čekání mě volá sestřička. Změří mi tlak, teplotu a zváží mě. Po chvíli jdu k lékařce na kontrolu. Zkontroluje mi dotazník a ptá se: „Cítíte se zdravá? Neprodělala jste žádnou nemoc?“ Poté, co ji ujistím, že je vše v pořádku, se podívá na minulé výsledky a podepíše mi kartu. Odcházím zpět do čekárny. Tady společně s dalšími, převážně mladými lidmi čekám, až mě zavolá sestřička provádějící odběr.

Když se tak stane, usadím se na křeslo, vyhrnu rukáv a čekám, až sestřička zapojí přístroj. Poté, co se na mě sestřička usměje, mi napumpuje ruku, začne zavádět jehlu. Trošku to štípne. „Nebolí vás to?“ ptá se starostlivě. Ubezpečím ji, že je vše v naprostém pořádku. Pak odebere krev do zkumavek na testy a připojí hadičku od přístroje, který krev odebírá. „Kdyby se cokoliv dělo nebo byste něco potřebovala, ozvěte se,“ říká sestřička. Poslušně přitakám. Po chvíli odběru se začne plazma oddělovat od krve.

Celý postup trvá okolo třiceti až čtyřiceti minut, u každého je to individuální. Po odebrání plazmy mi sestřička vytahuje jehlu. Chvíli si ruku držím, aby krev zaschla, a pak odcházím zpět do recepce, kde oproti podpisu obdržím od sestřičky finanční odměnu. „Jestli máte zájem, tak se objednejte na další týden,“ říká sestřička a já se taky hned objednám. Pak si dám v automatu čokoládu a odcházím.

BEATA MOJTEKOVÁ