Zatímco ještě na počátku devadesátých let odcházely na učiliště po základní škole dvě třetiny žáků, dnes to je sotva třetina. Přitom poptávka po absolventech například ve strojírenství, elektrotechnice, stavebnictví, hutnictví či odvětvích zpracování dřeva je trvale vysoká. Firmám v současnosti nejvíce chybějí profese jako je zedník, elektrikář. Nebo třeba vyučený prodavač, který dobře ví, co je zbožíznalectví. Mnohé učební obory tak začínají postupně mizet. Hlásí se do nich jen pár žáků a učilištím se už nevyplatí je dál udržovat.

„Stavebnictví je na tom asi nejhůře, a přitom jde o profese, které jsou velmi potřebné. V minulých letech jsme už zrušili tradiční obory sklenář, lakýrník, či čalouník. Na obor kamnář se letos přihlásili dva žáci, na obor klempíř tři, pět na obor malíř,“ říká ředitel Střední školy stavební a dřevozpracující Jan Štursa. „Na obor zedník se letos přihlásilo 66 uchazečů, truhlářů 62, takže bychom mohli otevřít i dvě třídy. Kolik z nich k nám však od září skutečně nastoupí, bude do poslední chvilky ve hvězdách,“ posteskl si Štursa.

Podle šéfa Svazu podnikatelů ve stavebnictví Pavla Ševčíka se přitom stavební firmy potýkají s nedostatkem zedníků, tesařů, klempířů, obkladačů a mají zájem i o další řemeslníky.

Školy přestávají „dodávat“ také obuvníky, brašnáře, čalouníky. „Loni se nám po letech konečně podařilo otevřít třídu krejčích, letos se však přihlásili pouze tři,“ říká ředitel Střední školy oděvní služeb a podnikání Pavel Chrenka. Mezi atraktivní a vyhledávané učební obory naopak stále patří kosmetičky, kadeřníci nebo maséři. „Žáků do těchto oborů se nám letos přihlásilo daleko více, než jich budeme moci přijmout,“ tvrdí ředitel.

V praxi to bude vypadat tak, že pokud škola zájemce přijme, musí budoucí student odevzdat takzvaný zápisový lístek. Pokud to neudělá, škola se dozví až příliš pozdě, kolik žáků se skutečně posadí do lavic. „Vůbec nevíme, jak to dopadne. Jsem z toho hodně nervózní, protože jsme typ školy, který je vlastně poslední v řadě. Rodiče budou hledat nejdříve na jiných školách. Mám z toho skutečně velké obavy," dodává Jan Štursa.

To potvrzuje i náměstkyně hejtmana pro oblast školství Věra Palková. Ředitelé se podle ní opravdu mohou dostat do situace, kdy nebudou tušit, jaké rozvrhy hodin připravit a kolik kantorů vlastně zajistit. „Ne všichni budou tak zodpovědní, že návratky pošlou nebo je pak nestáhnou, protože to není stanoveno zákonem. Může se tak stát, že někdo si to bude rozmýšlet celé prázdniny a konečný stav nebude jasný až do poslední chvíle,“ upozornila Palková.