Co všechno by se muselo stát, aby byla radost dýchat ostravský vzduch? Aby skončily dny, kdy hodnoty polétavého prachu několikanásobně překračují povolené limity a ve městě je doslova nedýchatelno? Aby se zkrátka Ostravané přestali zimu co zimu dusit?

Odpovědi na tyto otázky každoročně hledají účastníci Konference o ovzduší, jejíž další ročník se v ostravském hotelu Atom uskutečnil včera. Posunem vpřed se na letošní akci stala rozsáhlá analýza kvality ovzduší v Ostravě, která zde byla představena.

Analýza pomůže v boji za zlepšení

„Že je ovzduší v Ostravě stále špatné, ví každý. Nyní však máme zmapováno, že za to nemůže jen kritizovaný průmysl, ale zhruba stejnou měrou i doprava a lokální topeniště, tedy domkaři, kteří topí neekologickými palivy,“ vyjádřil se k asi pětisetstránkové analýze Dalibor Madej, náměstek ostravského primátora pro životní prostředí.

„Máme v ruce dokument a budeme se na základě jeho závěru snažit řešit všechny tři tyto zdroje. Za špatné ovzduší totiž mohou všichni. Získali jsme argumenty, které jsme pro další boj za zlepšení potřebovali,“ podotkl ještě Madej.

Podle Petra Bílka z ostravského Zdravotního ústavu, který je jedním z autorů analýzy, se ve výsledcích studie žádná senzace nekoná. Ovzduší se sice za sledované poslední desetiletí o něco zlepšilo, stále však chybí udělat pořádně velké kroky, aby se situace dala označit za dobrou.

„Pokud by se výrazně zlepšily průmyslové podniky, byla by dokončena dálnice D 47, která pomůže dopravě, a když by se k tomu ještě plynofikovala všechna lokální topeniště, snížil by se počet špatným ovzduším postižených obyvatel Ostravy z dnešních bezmála sedmdesáti procent na necelé jedno procento,“ přiblížil jeden ze závěrů Bílek s tím, že takové zlepšení však bude trvat řadu let.

Mittal odprášení zatím nezabrzdil

Brzy by však měly být patrné pozitivní výsledky u prvně jmenovaného průmyslu, který je dlouhodobě označován za hlavního viníka zdejšího špatného ovzduší.

Jednička ve znečišťování – hutní kolos ArcelorMittal Ostrava (AMO) – je kvůli nynějšímu znatelnému omezení výroby šetrnější k prostředí už nyní. V hlavních projektech na ekologizaci svých provozů se navíc snaží pokračovat i v době hospodářské krize.

„Samozřejmě se v této těžké době situace přehodnocuje, dělá se hodnocení priorit. Je možné, že dojde k posunutí některých termínů. Stěžejní odprášení aglomerací pomocí tkaninových filtrů však pokračuje podle původních plánů. U odsíření teplárny hledáme levnější technické možnosti. Zřejmě budeme používat jiné, nízkosirné palivo,“ vysvětlil Petr Baranek, ředitel pro životní prostředí AMO.

Do roku 2013 by tak měl podle něj ocelářský gigant zlepšit svůj vliv na ovzduší o pětatřicet procent. „Více nejde i s nejlepšími dostupnými technologiemi dosáhnout,“ uvedl ještě Baranek.

V prvních dvou měsících letošního roku přitom kvůli útlumu výroby, kdy třeba ocelárna jede na třetinu výkonu, snížil AMO množství emisí až o pětačtyřicet procent.

Aktuální zlepšení potvrdil i Libor Černikovský z ostravské pobočky Českého hydrometeorolo­gického ústavu. „Snížení výroby v Mittalu šlo v Bartovicích poznat. Rajská zahrada tam ale bohužel nebude ani po zavedení všech opatření,“ doplnil Černikovský.

Co říká analýza kvality ovzduší v Ostravě?

* Nejnižší hodnoty znečištění ovzduší jsou v rámci Ostravy měřeny na lokalitách imisního monitoringu v Porubě, nejvyšší nejčastěji v Přivoze a v Bartovicích. Nejvyšší koncentrace látek pocházejících primárně z dopravy jsou měřeny na ulici Českobratrské.

* Limitní roční koncentrace polétavého prachu (PM10) je od roku 2001 překračována každoročně na téměř všech stanicích. Koncentrace PM10 v Ostravě a na Karvinsku jsou nejvyšší v rámci celé ČR.

* K situacím s nejvyšší úrovní znečištění ovzduší PM10 na území Ostravy lze v hodnocených obdobích 1997–2008 zařadit imisní situace v lednu a prosinci 2001, kdy byla průměrná denní koncentrace PM10 zhruba 230 mikrogramů na metr krychlový, situace v prosinci 2002 s 240 mi­krogramy a konečně imisní situace ze začátku února 2005, kdy byla průměrná koncentrace 289 mikrogramů na metr krychlový. Maximální denní povolený limit je přitom 50 mikrogramů na metr krychlový.

Foto: A CO MITTAL? Hutní kolos ArcelorMittal Ostrava přehodnocuje v době hospodářské krize své investice. Zastavit stěžejní odprášení aglomerací však zatím nehodlá. Foto: Deník/Miroslav Ku­cej Foto2: SMUTNÉ GRAFY. Opakovaně překračované limity polétavého prachu předložil v grafech na Konferenci o ovzduší Libor Černikovský z ostravské pobočky Českého hydrometeorolo­gického ústavu. Foto: Deník/Miroslav Ku­cej