Jsou to dva nesmiřitelné tábory. A přitom jde o sousedy z jedné ulice. To, co je rozděluje, jsou vzrostlé stromy. Přesněji to, zda je nutné je v rámci obnovy ulice M. Kopeckého kácet, či nikoliv.

O osudu letitých dřevin se ve středu vpodvečer diskutovalo tentokrát na půdě Ostravské univerzity ve Slezské Ostravě. Svůj názor tam vyjádřili představitelé porubské radnice, ekologové, architekti projektů, ale hlavně i samotní nájemníci z ulice M. Kopeckého.

„Bydlím v této ulici už padesát let. A netrpělivě čekám, kdy začne rekonstrukce včetně kácení. Padají na nás větve, chodníky jsou rozbité, v bytech je tma. Udělali jsme si průzkum a většina lidí souhlasí s prvním projektem. Nechápeme, proč ho tedy někdo brzdí,“ vyjádřil se na besedě jeden z jejích účastníků, třiašedesátiletý pan Kyselý.

„To přece není jen o stromech. Tady se jedná o lepší stav ulice, ve které žijeme my – obyčejní lidé. Proč tedy čekáme na opravu tolik let?“ přidal se Jaroslav Mánek, který zároveň tvrdil, že pro rychlý začátek rekonstrukce spolu s kácením je osmdesát procent tamních lidí.

Přibližně stejně početná skupina účastníků akce ale přítomným zastáncům naplánované rekonstrukce oponovala. I oni podle svých slov dělali průzkumy, jež však ukázaly, že pro zachování stromů je mnohem více lidí. „Stromy jsou pro nás natolik cenné a vytvářejí filtr, že jejich velká část nesmí být vykácena. Zvlášť v době, kdy Ostravu trápí špatné ovzduší,“ hájila jedna z přítomných žen dřeviny a poukazovala na jejich význam.

Další muž pak poukazoval také na to, že vykácením stromů by u mnoha obyvatel došlo ke ztrátě pohody. Přikláněl se tedy k hledání šetrnějších koncepcí.

„Bydlím v ulici Kopeckého osmnáct let a nelíbí se mi, že by měly být pokáceny všechny stromy. Pár jich je špatných, ty ať jdou dolů, ale celkové plány na rekonstrukci jsou špatné. Nejen že se zničí zeleň, ale nepomůže to ani těm chodníkům či cestám,“ přiblížila svůj názor další účastnice podvečerní besedy Pavlína Dohnalová.

CO TAKÉ ZAZNĚLO NA DISKUSI?

„Plošné kácení stromů je nejjednodušší. Dá se to ale řešit individuálně a hlavně šetrněji. O kousek jsem plánovaný projekt posunul – ušetřil jsem stromy a dokonce jsem získal i více parkovacích stání.“ (Dušan Richtár, architekt, který na žádost České inspekce životního prostředí „načrtl“ alternativní projekt rekonstrukce ulice M. Kopeckého)
„Také jsme řešili různé varianty. Kdyby se ale parkování posunulo až ke stromům, museli bychom zasáhnout do jejich kořenů. Kdyby se cesta zvedla, aby kořenům nevadila, bylo by to zase o úplně jiných penězích. Neřešili jsme náš projekt tak, že by se všechno vykácelo, a ani to tak nebude. Posuzovalo se to jednotlivě.“ (Anna Jurečková, architektka ze společnosti OSA projekt, autorka plánů na rekonstrukci ulice M. Kopeckého, které prošly schvalovacím řízením, a které chce porubská radnice realizovat)
„Plánovaný projekt prošel schvalovacím řízením všech orgánů. Chceme stavět tak, aby i po nás něco zbylo. Naším posláním je udržet kvalitu bydlení pro občany. Ulice nezůstane holá bez stromů. Budou se sázet nové. Jestli se něco nazývá plošným kácením, tak půjde i o plošné sázení. Jednali jsme s lidmi a velká většina projekt podporuje.“ (Petr Mihálik, místostarosta Ostravy-Poruby)
„Alternativní projekt architekta Dušana Richtára ukazuje, že se dá celá rekonstrukce řešit šetrněji. Proto jsme realizaci původního projektu zastavili. Zachování letitých stromů je veřejným zájmem.“ (Eva Tylová, ředitelka České inspekce životního prostředí, která řekla stop rekonstrukci ulice M. Kopeckého den před jejím plánovaným zahájením)
„Původní projekt byl posouzen řádným způsobem, byla podána odvolání, vše proběhlo tak, jak mělo – legitimně. Nestandardní je naopak vstup České inspekce životního prostředí do této záležitosti. Zastavila údajně nepovolenou činnost, která ale řádně povolena byla. A to je špatná zpráva v obecné rovině pro každého, kdo získá nějaké povolení.“ (Tomáš Kotyza, vedoucí odboru životního prostředí moravskoslezského krajského úřadu)
„Nedá se u nás bydlet, doma máme tmu. Kdo chce žít v močálech, v džungli? Když chci zjistit, jestli je den nebo noc, tak musím vylézt na balkon. Nevím, proč nám mají do bydlení mluvit ekologové z Beskyd, kteří tady s námi nebydlí.“ (Nikolas Pistolas, obyvatel ulice Žilinské, který zažívá stejný problém jako lidé z ulice M. Kopeckého)