Problém je v tom, že zahrádkářům většinou půda, kterou obhospodařují, nepatří. „Zahrádku máme pronajatou od soukromníka. Strávíme tady dost času, pěstujeme všemožnou zeleninu, od každého trochu – a relaxujeme. Máme to tady už nějakých dvacet let. Že o to můžeme přijít, víme, ale nikterak to neovlivníme. Do soukromého vlastnictví to majitel prodat nechce,“ říká například Ilja Tesařík, který zahradničí v Ostravě-Michálkovicích.

Vedení Českého zahrádkářského svazu v Ostravě proto s nadějí vzhlíží k novému zákonu, který chce prosadit skupina poslanců. Zákon by měl například zajistit, aby výpověď z nájemní smlouvy dostali zahrádkáři minimálně rok předem. Zákon by měl také zahrádkářům přinést status veřejně prospěšné organizace, která by jim byla oporou při jednání s úřady. Dosud, když překáželi záměrům města nebo soukromého investora, obvykle je vystěhovali bez jakékoliv náhrady a diskuse.

„Lituji toho, že ten zákon tu nebyl alespoň před pěti šesti lety,“ říká místopředseda ostravské pobočky Českého zahrádkářského svazu Zdeněk Novotný. Podle něj by totiž zabránil tak velkému úbytku lidí, kteří se tomuto hobby věnovali. Desítky zahrádek například padly při výstavbě Lidlu a Teska v Porubě. „Doteď je tam zastávka Zahrádky, která to připomíná. Kdyby už tenkrát platil tento zákon, mohli jsme ve spojitosti s občanským zákoníkem vyvinout například tlak na obce, aby těmto lidem poskytly nějaké nepoužívané pozemky na okraji města,“ vysvětlil Novotný.

Zrušena byla před pár lety také celá osada Hornopolní u centra města, která ustoupila výstavbě dálničního přiváděče. „Ze dne na den jim řekli, ať skončí. Bylo to na začátku sezony, nemohli si ani dopěstovat, co si tam zasadili. Pak se tam, než se začlo stavět, nasídlili bezdomovci,“ říká Novotný.

Touha zahradničit, pěstovat ovoce a zeleninu a pobývat venku a relaxovat láká hlavně starší generaci, ale nechybějí ani ti mladí.

Například v Ostravě-Michálkovicích je osm zahrádkářských kolonií. „Většinou si už lidé ty pozemky odkoupili od pozemkového fondu,“ říká František Mazurek, vedoucí odboru výstavby místní radnice. V osadě u ulice Kamarýtovy ale lidé nehospodaří na svém, pozemek patří soukromníkovi. „Zahradu máme pronajatou od soukromníka už sedm let a ročně zaplatíme za pronájem okolo dvou a půl tisíce korun. Chatička je ale naše, tu jsme si postavili sami. Sice hrozí, že nám pozemek mohou vzít, ale zatím jsme si prodloužili smlouvu na dalších deset let. Pěstujeme brambory, česnek, řepu a podobně. Určitě nevypěstujeme za tolik, kolik zaplatíme za pronájem, ale baví nás to,“ říká šestašedesátiletý Zdeněk Daneček, který na zahrádce pracoval i včera.

Podle mluvčí ostravského magistrátu Andrey Vojkovské je bohužel většina zahrádkářských osad na pozemcích, které nevlastní ani zahrádkáři, ani zahrádkářský svaz. „To je kámen úrazu, protože oni buď nemají peníze na jejich odkoupení, anebo je majitel prodat nechce,“ uvedla Vojkovská.

Aktuální příklad zahrádkářské kolonie, která by mohla v budoucnu ustoupit plánům města, mluvčí neuvedla. „V případě, že bychom uvažovali takové pozemky využít pro záměr města, pak budou uživatelé o záměru dostatečně dopředu informováni,“ ujistila Vojkovská.

IVA HAVLÍČKOVÁ, BEÁTA MOJTEKOVÁ