Potvrdil to Miloslav Agel z Krajské veterinární zprávy – inspektorátu Opava. Znamená to, že původně zavedená předběžná opatření budou nahrazena skutečnými faktickými kroky. Mimo jiné se musí zabít devět dalších krav z dvacetisedmihlavého stáda (ty, které se narodily v chovu rok před a rok po narození postiženého kusu) a další dva chovatelé ještě tři kusy skotu, který je přímým potomstvem nemocné krávy. Ty budou k likvidaci odvezeny na specializované pracoviště mimo Oldřišov.
„Když jsem se to dozvěděl, celou noc jsem nezamhouřil oči. Je to pro mne těžké, to přiznávám. Ale na druhé straně život jde dál a může být i hůř. Pomáhá mi mimo jiné i jedna kanadská písnička, kde se farmáře, který se dostal na dno, ptají, jak se vede. A on odpovídá: „Dokud žiju, tak to jde.“ I já to tak vnímám. Krávy se zabijejí a jiné je nahradí. Takový je život,“ říká o situaci majitel farmy v Oldřišově Jindřich Klapetek, kterému se farma po revoluci stala jeho životem.
Jak sám říká, kráva, která byla nakažena BSE, byla na jatka vybrána proto, že měla problém s nohou po zranění. I ona měla své jméno, jako všechny ostatní ve stádu.
„Jak se říká, žij a nechej žít. Proto nechávám krávy venku a volně se pást. Snažím se, aby to byly šťastné krávy. Nikdy jsem je nekrmil žádnou moučkou nebo jinými náhradami, a tak si myslím, že zdrojem nákazy není jen moderní masokostní moučka, jak se všeobecně před lety tvrdilo. Ostatně i staří hospodáři sami říkají, že podobné chování, jako mají dnes nakažené krávy, pozorovali občas u krav v letech dávno předtím, než se o nějaké nemoci šílených krav mluvilo,“ svěřil se Klapetek.