Chci proto vyzkoušet, jak přeprava klape, a jestli lidé mají důvod se zlobit. Epicentrem výluky projíždím v obou směrech. Pro malý průzkum vybírám čas půl hodiny před polednem.

Tramvaj číslo čtrnáct, která po dobu výluky jezdí na trase Hlavní nádraží přes Výstaviště na zastávku NH jižní brána, přijíždí na zastávku Stodolní téměř okamžitě po mém příchodu. Tramvaj zastaví u Elektry a pak už zatáčí po nedávno vybudovaném kolejovém odbočení kolem bývalého módního domu Ostravica. Za čtyři minuty jsem na Výstavišti.

Na zastávce stojí poměrně ochotný informátor, který lidem radí, kudy z centra či jak na nádraží. Nečekám ani dvě minuty a jede autobus. Sice trochu kodrcá a je docela plný, ale celkem plynule přejíždí Frýdlantské mosty a zastavuje na provizorně vybudované zastávce na ulici 28. října u bývalé První pomoci. Výsledný čas přesunu činí devět minut, což je o pět minut více než kdybych jela klasicky tramvají na Náměstí Republiky. Ve špičce bude zřejmě ale přesun delší.

U provizorní zastávky jsou dva informátoři. Kvůli bezpečnosti tam byl zřízen i přechod pro chodce se semaforem. Na přecházení dohlíží i policistka. Všechny spoje jsou označeny aktuální trasou i nápisem výluka. Jízdní řády a letáčky s vysvětlením jsou vylepené i na zastávkách. Jedu zpátky do centra, autobus stojí hned u krajnice. I druhou stranou všechno celkem klape. Lidé v autobuse ale stejně brblají, že musejí přestupovat a že je to katastrofa.