Jáma Vrbice byla postavena v roce 1911. I dnes můžeme směle tvrdit, že jde o nejpěknější stavbu tohoto typu v České republice. Patřila společnosti Severní dráha Ferdinandova (SDF), která ji skutečně od počátku zamýšlela postavit jako ukázkové dílo průmyslové secese, které mělo firmu reprezentovat. Vždyť skoro rok se vybíralo jen místo, kde by měly být budovy s věží postaveny. Tak, aby důlní zařízení bylo užitečné, na výhodném místě a současně dobře viditelné. Vybrána byla parcela ve Vrbici, na místě nedaleko Antošovic a Pudlova.

Jedinečnost díla předurčila jeho národní význam

Budovy a věž jámy Vrbice projektoval vynikající evropský architekt František Fiala, který pro SDF navrhl řadu technicky moderních staveb. Například Důl Michal (později přejmenovaný na Petr Cingr). Ten se svými prosklenými halami a technickým pojetím stal vzorem pro podobné stavby v Evropě. Je natolik unikátní, že byl celý areál prohlášen za národní kulturní památku.

Větrní jáma Vrbice byla součástí Dolu Hubert, který se později přejmenoval na Důl Stachanov. Jáma sahala až k nejvzdálenější části pole, které bylo silně zasaženo důlními plyny, a proto muselo být velmi intenzivně odvětráváno. Tady se uhlí netěžilo, bylo to však místo, odkud se sjíždělo do podzemí. SDF zde nechala vybudovat cechovnu a koupelny pro tři sta padesát horníků. Uhlí, které vytěžili, se vozilo po překopech až do Přívozu na Důl František.

Na opravu dbali památkáři

Vrbická jáma vypadala natolik zajímavě a působivě, že byla využívána jako znak v záhlaví listů úřední korespondence SDF. Každý, kdo projížděl vlakem z hlavního ostravského nádraží do Bohumína, nemohl si stavby nevšimnout. Dnes je areál částečně kryt vzrostlými stromy, takže je vidět jen část hlavní budovy a samozřejmě nevelká těžní věž. Jáma Vrbice patří dnes dceřiné společnosti OKD – Důlní průzkum a bezpečnost Paskov.

Budovy prošly v loňském roce rozsáhlou rekonstrukcí, na což dohlíželi velmi bedlivě památkáři. Bylo nutné vyčistit zčernalé zdivo a opravit zvláštní mansardovou střechu. V dobrém technickém stavu je již nízká příhradová věž, zachován byl její secesní styl, na místě zůstaly dva hranaté difuzory a ventilátor.

S odstupem času se dá tvrdit, že jáma Vrbice, ač je zařazena mezi významné industriální památky regionu, už není průmyslovým skvostem zasazeným do přírody. V jejím sousedství je velkoskládka odpadu, což zrovna nevoní, ze severní strany je tísněna soustavou dálničních přiváděčů, na jihu ji ohraničuje rychlostní železniční koridor. Navíc je celá oblast od Hrušova – počínaje Žižkovou ulicí – až po hranice Bohumína ve velmi zanedbaném stavu je zaplněna dávnými odpady a současnými černými skládkami.

Areál skrývá úžasné stroje

Vrbický areál, to nejsou jen budovy a těžní věž, ale také zajímavé technické památky udržované ve vynikajícím stavu. Zachován zůstal unikátní těžní vrátek z roku 1916, který byl poháněn tehdy zázračným asynchronním motorem německé firmy AEG. V někdejší strojovně je udržován v dokonale fukčním stavu pístový kompresor firmy Siemens–Schuckert z roku 1913.

Vrbický areál patří k soustavě nejvýznamnějších technických památek Ostravy, přičemž se ještě nedávno uvažovalo o tom, že také on by byl vhodný k podání žádosti o zařazení do seznamu kulturního dědictví UNESCO. K čemuž ale v nejbližších letech zcela jistě nedojde.