Během své návštěvy v ostravské vazební věznici to na tiskové besedě uvedl generální ředitel Vězeňské služby ČR Luděk Kula, který se společně s ministryní spravedlnosti Danielou Kovářovou vydal na kontrolu českých, moravských a slezských věznic. Kula a Kovářová však zároveň ujistili, že najdou řešení, aby k tomuto krizovému scénáři nemuselo dojít.

V současné době si v žalářích České republiky v současné době pobývá dvaadvacet tisíc osob. „Něco takového nepamatuji. Situace je velmi vážná,“ prohlásil Kula s tím, že v některých káznicích se přeplněnost pohybuje mezi třiceti a čtyřiceti procenty.

Klienti

Dalších 7400 „klientů“ čeká venku. Jde o pravomocně odsouzené lidi ukrývající se na neznámém místě. Kdyby jen třetinu dopadla policie, nebo se tito výtečníci sami rozhodli nastoupit do vězení, nastal by zřejmě kolaps. „Na takové číslo není vězeňská služba připravena. V tom momentě bychom museli použít krizový scénář, nebo se odklonit od humanizace vězeňství a vrátit se před rok 1989, což bychom nechtěli,“ dodal Kula.

Krizový scénář by mimo jiné počítal s tím, že z tělocvičen v areálu věznic, společenských a terapeutických místností by se staly ubytovny. Také by se zmenšil nynější prostor pro vězně ze čtyř na tři metry čtvereční. Jiným řešením je odmítnutí odsouzených osob, které chtějí nastoupit do vězení. Něco takového však naše legislativa zatím neumožňuje. V Evropě však některé státy k tomuto kroku v minulosti přistoupily.

Bez paniky

„Nechci dělat paniku, zatím ta čísla zvládáme. České věznice jsou bezpečné,“ zdůraznil Kula.

Podle ministryně spravedlnosti Daniely Kovářové je ale nutné co nejrychleji přijmout opatření, která by neutěšenou situaci s přeplněností věznic vyřešila. Jednou z možností je vybudování nových káznic, a to i ve spolupráci se soukromými firmami. „Hledáme i prostory v resortu justice, které by bylo možné přestavět na věznice,“ řekla Kovářová, která však zdůraznila, že jde pouze o jeden z řady kroků.

Větší perspektivu má například změna v ukládání trestů. Jednou z variant jsou domácí tresty s využitím elektronických náramků kontrolujících odsouzené. „Tento projekt, který se rozjede příští rok, by měl ulehčit věznicím,“ uvedla Kovářová, podle které se připravují další kroky. Žádoucí je také častější ukládání alternativních trestů veřejně prospěšných prací.

Podle Kuly je české vězeňství charakteristické tím, že v žalářích pobývá velké množství lidí, kteří mají tresty do dvou a půl roku – takových je osm a půl tisíce. „V jiných vězeňských systémech to není,“ řekl Kula s tím, že právě pro tuto kategorii přicházejí v úvahu alternativní tresty.