Lidé, kteří pobírají příspěvky na živobytí, museli nyní poprvé dokazovat, že odpracovali dvacet nebo ještě lépe třicet hodin při výkonu veřejné služby. Kdo se na to vykašlal nebo práci nesehnal, přišel o peníze. Místo 3126, případně 3678 korun klesl jeho příjem až na samé dno. Úřad mu vyplatil existenční minimum 2020 korun. Tuto novinku přinesla od června 2009 novela zákona o hmotné nouzi.

„Většina občanů našeho obvodu Ostrava-Jih se přišla evidovat od samého počátku, kdy jsme začali zájemce o veřejnou službu nabírat. Tedy v polovině června. A nyní se hlásí už i ti, kteří pocítili na vlastní kůži snížení dávky,“ říká vedoucí oddělení veřejné služby Majetkové správy Ostrava-Jih Jaromír Teichert. V Ostravě-Jihu žije asi dvanáct set lidí, kteří již dlouhodobě pobírají příspěvky na živobytí, a kterých se tedy novela týká. O práci při úklidu obce má nyní zájem 230 lidí, kteří se tam přišli zaevidovat. „Práci jsme poskytli prvním šedesáti osmi z nich, větší možnosti teď nemáme. A je na nich vidět, že tu práci chtějí. Ve většině případů pracují pilně, opravdu se snaží,“ konstatoval Teichert.

Velký zájem o veřejnou službu zaznamenali také ve Slezské Ostravě, kde ji zavedli mezi prvními v republice. Příspěvek na živobytí tam dlouhodobě pobírá zhruba šest set lidí, o práci se v první fázi přihlásilo šedesát. Prvních patnáct z nich se pustilo už v březnu do úklidu zpustošené Riegrovy ulice v Ostravě-Hrušově. „Aktuálně teď lidé pracují opět na Riegrově ulici, kde malují byty,“ uvedla mluvčí slezskoostravské radnice Marie Stypková. S novelou zákona jsou ve Slezské Ostravě spokojeni. I když to obvod stálo peníze, protože musela lidi vybavit pracovními pomůckami, úklid je vyšel levněji, než kdyby si na něj museli najímat firmu.

Záleží přitom na radnicích, zda veřejnou službu zřídí. Pro obce to není povinné. Lidé si ale mohou potřebné hodiny odpracovat i jinde, například když budou provádět veřejně prospěšných prácích, na brigádě, či dobrovolnické službě. Míst pro všechny, kteří by si chtěli hodiny ve veřejné nebo dobrovolnické službě odpracovat, ale není dostatek. Přetlak cítí jak obce, tak třeba neziskové organizace.

„Byli jsme zájemci zavaleni, chodili k nám po desítkách,“ říká mluvčí Charity Ostrava Dalibor Kraut. Dodal, že Charita je schopna přijmout ale jen šest, maximálně deset lidí. „Budou například doprovázet seniory na procházce, dělat jim společnost a zajišťovat budou také úpravy prostředí kolem objektů,“ vyjmenoval Kraut.

Podle něj je velká škoda, že se nenašla práce u obcí a dalších organizací pro všechny zájemce. „Lidé mají zájem si to odpracovat, bohužel nemají možnost a jsou více vystaveni pocitu, že jsou nepotřební,“ tvrdí Kraut.

Míst v takzvané veřejné službě ale bude přibývat, další ostravské obvody se totiž postupně se svou nabídkou zapojují. Například v městském obvodu Poruba by mělo poprvé do veřejné služby nastoupit deset nezaměstnaných, kteří dlouhodobě pobírají příspěvek na živobytí, ve druhé půlce srpna. Pokud materiál o vzniku institutu veřejné služby schválí na počátku srpna rada městského obvodu. „Veřejná služba se bude vztahovat na nejméně náročné práce s minimálním rizikem úrazu. Půjde především o úklid a údržbu veřejných prostranství a chodníků,“ sdělila mluvčí radnice Petra Špornová.

Veřejnou službu mohou vykonávat osoby v hmotné nouzi, které pobírají příspěvek na živobytí déle než šest měsíců.

Dávky bez odpracování veřejné služby:

2020 korun

Při odpracování 20 hodin měsíčně: 3126 korun
Při odpracování 30 hodin: 3678 korun