Především prudké lijáky a časté deště podle oslovených včelařů na Ostravsku mohou za to, že letošní druhá snůška medu je výrazně slabší.

„Způsobilo to počasí, které jsme tady měli od půlky června a prakticky celý červenec. Té vody padalo tolik, že se mšice neudržely na listech stromů a popadaly. Sladkého roztoku, který mšice vytvářejí a včely jej následně sbírají, tak bylo málo. Včely neměly co sbírat, a snůška medovicového medu byla slabá,“ vysvětlil Jiří Toman, předseda včelařského družstva Apis. Podle něj ale nemuseli mít slabší snůšku všichni včelaři na Ostravsku. „Je to místo od místa různé. Určitě jsou i chovatelé, kterým včely snesly medu dost.

Ostravský včelař Ivan Korba říká, že druhá snůška medu byla také u jeho včelstev letos výrazně slabší, než očekával. „Hodně pršelo a včely neměly co sbírat. Pro druhou snůšku je klíčové právě počasí zhruba od druhé půlky června do konce července,“ vysvětlil dále Korba. Zhruba o třetinu slabší druhou snůšku medu měl včelař, který si nepřál uvést své jméno. „Na jaře to nevypadalo špatně, ale ta druhá snůška byla bídná. Není se co divit, pršelo opravdu vydatně, a skoro každý den,“ dodal včelař.

Podle oslovených včelařů je tak paradoxně letošní druhá snůška slabší, i když se v Ostravě a okolí prakticky nevyskytly nebezpečné choroby – varroáza a mor včelího plodu.

„Teď už se dá říci, že pro letošek včelky se snůškou medu v naší oblasti skončily. Už nepokvete nic, co by mohly zpracovat na med. Takže následuje takzvané zakrmení a včely se začnou chystat na zimu,“ dodal Toman. Ceny medu se přímo u včelařů a ve specializovaných prodejnách v porovnání s minulým rokem příliš nezměnily. V současnosti kilogram medu prodávají od 95 do 120 korun.

„V prodejně našeho družstva Apis zájemců o med každým rokem přibývá. Lidé chtějí kvalitní med. Pokud jsou s ním spokojeni, tak si jej přijdou koupit tam, kde mají dobrou zkušenost,“ dodal Toman.

Květový med – říká se mu také nektarový nebo luční. Pochází z nektaru rostlin, většinou z květů. Včely létavky přinesou v medném váčku do úlu takzvanou sladinu, tu předají úlovým včelám. Ty následně uloží řídký nektar do buněk a postupně jej přenášejí, zahušťují a obohacují o výměšky svých žláz.
Medovicový med – říká se mu lesní. Vzniká složitějším způsobem. Mšice a červi nabodávají rostlinná pletiva, kterými proudí míza bohatá na živiny, hlavně pak cukry. Nasátou mízu mšice filtrují a přebytečný sladký roztok (medovici) rozstřikují po okolí. Včely pak kapičky medovice sbírají. (zdroj: www.vcelky.cz/med.htm)