V tento den pořádá ostravský magistrát akci nazvanou Ostrava dokořán 2!!!. Petřkovická venuše, jejíž hodnota je nevyčíslitelná, bude vystavena v místnosti, ve které zasedají ostravští radní.

Do Ostravy ji s ozbrojeným doprovodem přiveze z brněnského depozitáře ředitelka Ostravského muzea Jiřina Kábrtová. „Soška pak bude vystavena ve speciálníuzamykatelné prosklené vitríně na podložce,hlídat ji budou městské strážnice. Den nato bude odvezena zpět,“ uvedla mluvčí ostravského magistrátu Andrea Vojkovská.

Na všechno okolo Petřkovické venuše a na spoustu dalších věcí se ptejte přímo ředitelky muzea Jiřiny Kábrtové ZDE!

Před dvěma roky přišel ostravský primátor Petr Kajnar s návrhem, aby se Petřkovická venuše natrvalo vrátila do Ostravy. O této možnosti jednal tehdy s akademiky. Ti ho však odmítli. Ředitel Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v Brně Pavel Kouřil prohlásil, že by nebylo vhodné trhat celou sbírku a přesunout venuši do Ostravy.

„Jde o kulturní památku, která má svůj vlastní režim, musí být uchovávána za konkrétních podmínek a perfektně zabezpečena. Není možné ji také vystavovat na dlouhou dobu. Moravský paleolit je světová záležitost, sbírku sem jezdí studovat vědci z celého světa, nedovedu si představit, jak bychom to poté řešili,“ řekl Kouřil. Nakonec se podařilo vytvořit dohodu mezi Akademií věd a Ostravským muzeem o občasném zapůjčení sošky.

Kajnar rozdávákopie skvostu


„Se zapůjčením problém není, je i naším zájmem tento klenot vystavovat, ukázat ho za podmínek, které ho nepoškodí, veřejnosti,“ před časem prohlásil vedoucí střediska pro paleolit a paleoetnologii brněnského archeologického ústavu Jiří Svoboda.

Na nápad vrátit Ostravě Petřkovickou venuši přišel primátor Petr Kajnar v době, kdy vymýšlel reprezentativní dárky, jež by mohl věnovat významným hostům při návštěvách krajského města. „Přemýšlel jsem nad dárkem, který by byl důstojný a symbolizoval by něco vzácného a zajímavého z Ostravy. Oslovil jsem proto specializovanou firmu, která sehnala kvalitní krevel a zhotovila kopii Petřkovické venuše,“ popsal Kajnar.

Petřkovická venuše, někdy nazývána Landecká venuše, byla objevena 14. července 1953 archeologem Bohuslavem Klímou. Jde o 4,6 centimetru vysoké bezhlavé torzo těla mladé ženy vyřezané z krevele. Nalezena byla pod mamutí stoličkou v místě pradávného sídliště lovců mamutů. Stáří sošky je odhadováno na třiadvacet tisíc let. Výjimečná je například tím, že chybějící hlava byl autorův záměr, na rozdíl od podobných venuší byla zobrazena mladá štíhlá žena. Spolu s hliněnou soškou Věstonické venuše patří mezi zcela unikátní příklady pravěkého umění.

Ačkoliv jde o nejvýznamnější pravěkou památku Ostravska, je trvale umístěna v Archeologickém ústavu v Brně. Poprvé ji mohli Ostravané spatřit před sedmi lety na výstavě na Černé louce. Vystavena byla pouze jeden den. Do Ostravy se na chvíli vrátila i v roce 2003, vystavena byla v Hornickém muzeu při příležitosti padesátého výročí od jejího nalezení.