Počet houslařů v našem kraji se dá snadno spočítat na prstech jedné ruky. Tomáš Pospíšil je jedním z těch, kteří se tomuto starému řemeslu věnují. Od roku 2002 má pronajatý ateliér v Domě kultury města Ostravy.

„Už od dětství jsem chodil do hudebky, kde jsem se učil hrát na housle. Bavilo mě to, ale vůbec jsem nepřemýšlel o tom, že bych se jednou stal houslařem,“ vypráví mladý muž.„Po základní škole jsem se rozhodl nastoupit do učení na obor truhlář– práce se dřevem mě vždy bavila. Na housle jsem hrával pořád a tu a tam si na nich něco spravil nebo upravil. Toho si všiml můj otec, který viděl, že mě to baví a že tím trávím hodně času,“ přibližuje Tomáš Pospíšil, jak se k houslařině dostal. Na radu otce pak po vyučení také pokračoval na soukromé škole v Kyjově, kde se vyučil houslařem.

Následovala vojna, pak práce v Uherském Hradišti a v roce 2002 se Tomáš Pospíšil vrátil zpět do Ostravy, kde má v pronajatých prostorách svůj malý houslařský ateliér. „V poslední době housle spíše spravuji a na to, abych nějaké vyrobil, mi nezbývá čas,“ říká muž, který pečuje o smyčcové nástroje Janáčkovy filharmonie Ostrava nebo upravoval nástroj pro známou houslistku Hanu Bačovou.

Nejvhodnějšídřevo majíjavor a smrk


„Housle tvořím na zakázku, člověk ke mně přijde s určitou představou a já se jí snažím co nejvíce přiblížit,“ vysvětluje mistr. A jaké je podleněj na housle nejlepší dřevo? „Na spodní desku a luby a krk se používá javorové dřevo, na spodní desku smrk. To je akusticky nejvýhodnější dřevo. U větších nástrojů se zadní desky dají dělat i z topolu, ale to jsou spíše výjimky,“ popisuje dále. „Zvuk nástroje se odvíjí od kvality dřeva– záleží na tom, odkud pochází. Například za nejkvalitnější se považuje bosenský javor a alpský smrk. Kvalitní dřevo je třeba i u nás v Beskydech. Používalo se na výrobu klavírů Petrof,“ líčí ostravský houslař.

Než se takovéto ručně vyrobené housle dotáhnou k dokonalosti, trvá to několik měsíců. Každé housle jsou pak originál, a i když jsou vyrobeny ze stejného dřeva, každé mají jiný zvuk. Podle Pospíšila se však rozhodně vyplatí počkat. „Pokud si koupíte housle v obchodě, jsou většinou vyráběny sériově v továrnách. Kdežto já jsem přítomen jejich výrobě od začátku do konce a vnímám, jak se materiál chová a jak housle vznikají,“ tvrdímistr azávěrem dodává: „Houslařinou se dá uživit, ale rozhodně na ní nezbohatnete. Člověk to musí brát jako koníčka, jinak by to nemohl dělat.“

TEREZA KRUMPHOLZOVÁ