Třeba tygři ussurijští jsou v zimě daleko aktivnější a ochotně „pózují“ všem zájemcům. „Pro druhy z teplých oblastí planety je přes zimu hlavním útočištěm vytápěný pavilon, zejména plazi by zimu nezvládli, ale pro takového sněžného levharta nebo ussurijského tygra nastává ta příjemnější část roku,“ podotkl Derlich.

Řada zvířat se na zimu také mění. Převlékají se do zimního oděvu, který je mnohdy hezčí než ten letní. Výrazný rozdíl mezi zimní a letní srstí je vidět u jelenů, velbloudů či rysů kanadských – například ti mění letní světle šedý za zimní stříbrnobílý.

Návštěvníci se také rozhodně nemusejí obávat, že by v zimě neviděli oblíbené žirafy, hrochy nebo slony. Ty mohou pozorovat v pavilonech, a pokud není příliš velká zima, tak nejčastěji v poledních hodinách i ve venkovním výběhu. Chvilkový pobyt na sněhu neuškodí například slonům, zebrám, antilopám ani šimpanzům.

Lákavá může být návštěva zoo také pro ty, kteří dávají přednost klidné procházce. „Zvláště když napadne sníh a všude se rozhostí ticho a klid, je prohlídka zoologické zahrady velmi příjemným zážitkem,“ podotkl Derlich. Přesvědčila se o tom například rodina Střelkova, která zoo navštívila o tomto víkendu. „Pro mě to byla pohoda, klid, relax. A viděli jsme všechna naše oblíbená zvířata,“ shodli se. „Třeba šimpanzi byli venku a dělali velkou legraci. Lízali sněhovou kouli, kterou jim tam hodil jeden kluk,“ prohlásila jejich desetiletá dcera Anežka.

U vrátnice, pokud je sníh, si mohou lidé také vyzvednout krmivo pro ptáky a sypat je do krmítek, která jsou rozmístěna podél hlavní návštěvnické trasy. Za potravou na krmítka pak přilétají různé druhy sýkorek, kosi, strakapoudi a další druhy ptáků jako je šoupálek, brhlík, hýl obecný či mlynařík dlouhoocasý.

Zoo připravuje letos několik novinek

Čtyři nové expozice letos obohatí návštěvu ostravské zoologické zahrady. Jde o projekty, jejichž realizace si vyžádá více než sedmdesát milionů korun. Nové místo k životu získají medvědi, hulmani, orlové i domácí zvířata z kontaktní dětské zoo. Návštěvníci se mohou těšit také na to, že v Ostravě uvidí i donedávna zcela opomíjené zástupce plazů a ryb.

„Předpokládáme, že nenastanou-li nějaké mimořádné nepředvídané komplikace, pak všechny čtyři expozice budou postupně otevřeny a návštěvníkům zpřístupňovány od jara tohoto roku,“ říká mluvčí zoo Stanislav Derlich.

Finančně nejnákladnější expozice přišla na více než šedesát milionů korun, peníze na ni poskytlo město Ostrava. Je určena pro medvědy ušaté a hulmany posvátné. Tato zvířata zoo chová dlouhodobě, dosud jim však mohla nabídnout jen život ve stísněných, padesát let starých pavilonech. Teď budou mít pro sebe rozsáhlý výběh, skoro jeden a půl hektaru velký, a to v přirozeném prostředí lesa. „Součástí tohoto expozičně chovatelského komplexu je rovněž nová expozici pro vydry, dvě velká sladkovodní akvária, nové toalety pro návštěvníky a hrací a odpočinková místa,“ vyjmenoval Derlich. Expozice dostala název Čitván, a to podle stejnojmenného národního parku v Nepálu. A i když je stavebně hotova, lidem bude zpřístupněna na jaře. Zvířata si tam totiž musejí nejprve zvyknout.

Prostornější voliéry získají rovněž orli skalní a mořští. Na ně získala zoo peníze z fondů Evropské unie, konkrétně z Operačního programu Přeshraniční spolupráce České a Slovenské republiky. Potřebné spolufinancování se podařilo zajistit z prostředků města Ostravy. Voliéry přijdou na necelé dva miliony korun. Rýsovat se už začíná také dětská kontaktní zoo, která bude nejen kompletně zrekonstruovaná, ale i výrazně rozšířená. Kromě koz a ovcí tam hlavně na dětské návštěvníky budou čekat krávy, domácí prasata, králíci a další drobná hospodářská zvířata. Dětská zoo bude přístupná i pro handicapované návštěvníky a její součástí budou hrací prvky pro děti a nové toalety, které v této části areálu zahrady chyběly. Nová dětská zoo vzniká díky podpoře města a vyžádá si více než třináct milionů korun.

Chov plazů a ryb, které dosud nebyly v zoo k vidění, včetně mořského akvária, umožní ostravské zoo vznik nové expozice prezentující ohroženou faunu Papui – Nové Guinei. Náklady přesahující dva miliony korun hradí zoo z finanční sbírky a z vlastních finančních zdrojů.