Například Česká spořitelnaročně řeší zhruba tři tisíce podání z důvodu chybně zadaného platebního příkazu. „Většina případů je vyřešena ke spokojenosti klienta,“řeklaKlára Pačesová z tiskového centra České spořitelny.

„Pokud klient zadá příkaz k úhradě na neexistující tuzemské či zahraniční bankovní spojení, částka se automaticky vrátí zpět na účet zadavatele. Pokud zadá příkaz k úhradě na existující účet, ale špatného příjemce, bude platba ve prospěch tohoto účtu zaúčtována. Klientovi doporučujeme neprodleně kontaktovat banku. V tuzemském platebním styku při řešení reklamace z důvodu chybné klientské dispozice oslovujeme neoprávněného příjemce platby písemně s požadavkem na vrácení platby. Jestliže neoprávněný příjemce platbu do15 dnů od zaslání upozornění na účet plátce nevrátí, pomůžeme klientovi při získávání identifikačních údajů o neoprávněném příjemci. Dále řeší klient situaci s příjemcem platby bez naší účasti,“vysvětlila Pačesová.

Hrozí až osm let vězení


A jak si máme počínat v případech, že ten, na jehož účet byla omylem zaslána platba, peníze vrátit nechce? Existuje nějaká zákonná povinnost, že tyto peníze musí vrátit, nebo ne? „V tomto případě se jedná o neoprávněné obohacení, příjemce platby má tedy zákonnou povinnost peníze vrátit. Tuto situaci už ale řeší klient s příjemcem platby bez naší účasti,“ dodala Pačesová. Podle ní si může spořitelna v případech, kdy pomáhá klientovi s řešením chybně zadaného platebního příkazu, účtovat poplatek ve výši 250 korun plus devatenáctipro­centní daň z přidané hodnoty.

Jak říkáostravská policejní mluvčí Gabriela Holčáková, případy, kdy někdo užívá peníze, které mu přišly na účet omylem, se dají posuzovat jako trestný čin zatajení věci, případně jako přestupek proti majetku. „V loňském roce jsme v Ostravě řešili47 takových trestních věcí a 141 přestupků. V těchto číslech ale nejsou jen případy, kdy někdo nakládal s penězi, jež mu jiná osoba omylem poslala na účet. Často jde například o případy, kdy někdo využívá cizí mobil, případně o podobné věci,“ dodala Holčáková.

Už Vaše peníze nedopatřením obohatily někoho úplně jiného, než jste původně zamýšleli? HLASOVALI JSTEZDE!

Podle výše škody pak tomu, kdo se podobného skutku dopustí, může hrozit za zatajení věci až trest vězení v rozmezí od jednoho do osmi let, záleží přitom na výši způsobené škody. Případnému viníkovi trestného činu zatajení věci je ale nutno prokázat, že šlo o vědomé zatajení věci, tedy že věděl o existenci cizích finančních prostředků na jeho účtu. Navíc bude-li podezřelý vědět, čí finanční prostředky jsou, může se dopustit trestného činu krádeže.