Omezte emise, dusíme se, zní opět výzva pro Mittal

Podle monitoringu Českého hydrometeorolo­gického ústavu patří ovzduší na Ostravsku a Karvinsku spolu s částí polského Slezska k nejhorším v celé Evropské unii. Potvrdil to i vedoucí oddělení genetické toxikologie Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky Radim Šrám.

„Na meteorologických mapách monitorujících koncentraci velmi drobných prachových částí PM 2,5 – to jsou ty, které vdechujeme a mají největší vliv na naše zdraví – se objevují čtyři velké tečky s vysokými koncentracemi. Je to část v severní Itálii, Španělsku, v bývalé Jugoslávii. A největší tečka je skutečně v oblasti Ostravska, Karvinska a části polského Slezska,“ řekl Šrám.

Upozornil na to, že nejde jen o množství těchto prachových částic v ovzduší, ale hlavně o to, kolik karcinogenních látek se na ně „nabaluje“. „Když jsme srovnávali množství PM 2,5 na pražském Smíchově s koncentracemi v ostravské části Porubě, která je považována za relativně čistou, zjistili jsme, že je výskyt těchto částic v obou oblastech zhruba stejný. Ovšem v Porubě bylo na ně navázáno třikrát více polycyklických aromatických uhlovodíků než na Smíchově. Znamená to, že vzduch v Ostravě byl třikrát škodlivější než v Praze,“ vysvětlil Šrám.

Občanské sdružení Vzduch z Radvanic a Bartovic společně s Ekologickým právním servisemzaslalo dvě výzvy s jedním cílem, a to aby se současný kritický stav ovzduší už nezhoršoval dalšími tisíci tunami prachu, které tam chrlí největší znečišťovatelé. Výzvymířily na dvě adresy: vedení hutního kolosu ArcelorMittal Ostrava a také vedení kraje. Mimořádná opatření by měla hutní společnost, ale i další velcí znečišťovatelé přijmout do doby, než se změní rozptylové podmínky a vítr rozfouká prach, který už několikátý den kraj trápí.

„Společnost ArcelorMittal slibovala, že chce být dobrým sousedem a chovat se ohleduplně ke svému okolí. Tak teď je tady vážný problém, tak ať stáhnou výrobu,“ říká právník Jan Šrytr z Ekologického právního servisu. Po vedení kraje zase výzva chce, aby bezodkladně oslovilo největší znečišťovatele v kraji a zapůsobilo na ně tak, aby okamžitě přijali opatření pro snížení emisí.

Společnost ArcelorMittal Ostrava s nějakými jednorázovými či krátkodobými opatřeními ke snížení emisí ale nepočítá. „Vzhledem k přetrvávajícím dopadům krize stále nevyrábíme naplno. Naše kapacita je v současné době kontinuálně vytížena zhruba ze65 až70 procent. To znamená, že i úroveň našich emisí je na podstatně nižší úrovni než při plném vytížení,“ reagovala mluvčí hutní společnosti Věra Breiová. Podle Šrytra je to ale nedostatečné. „Jestliže je tak silná inverze a ta oblast je pod pokličkou, i těch 70 procent je hodně,“ konstatoval Šrytr.

Ovzduší na Ostravsku budou řešit poslanci

Podle tiskové mluvčí Moravskoslezského kraje Šárky Vlčkové žádnou výzvu zatím neobdrželi. „Kraj ale samozřejmě na žádné výzvy nečeká a snaží se různými dostupnými způsoby na průmyslové podniky působit,“ řekla Vlčková. Kraj připravuje například zpřísnění emisních limitů pro velké průmyslové a energetické zdroje. „V současné době probíhají řízení o zpřísnění podmínek provozu pro nejprašnější zdroje ve významných hutních společnostech. Pokud ministerstvo životního prostředí potvrdí nastavený trend Moravskoslezského kraje, dojde k roku 2011 k snížení emise prachu z těchto provozů o50 procent,“ sdělila Vlčková.

Podle meteorologů to vypadá, že období s nejhorším ovzduším za poslední čtyři roky už obyvatelé kraje mají pro tentokrát za sebou. Limit pro množství jemného polétavého prachu byl překročen v pondělí například v Ostravě-Zábřehu až osmnáctinásobně. Ještě ve středu odpoledne byly hodnoty prachu stále hodně vysoko nad povolený limit.Během čtvrtkauž by se ale měly konečně rozptylové podmínky podle meteorologů zlepšit, a tím i imisní situace.

Znečištěné ovzduší na Ostravskuje ve čtvrtekna programuv Poslanecké sněmovně. Jedním z bodů jednání sněmovny je totiž zpráva předsedy vlády k situaci způsobené katastrofálním znečištěním ovzduší v Moravskoslezském kraji, včetně návrhu na řešení. Bod se do jednání sněmovny podařilo protlačit díky iniciativě poslankyně Věry Jakubkové.

MIRKA CHLEBOUNOVÁ, IVA HAVLÍČKOVÁ, BŘETISLAV LAPISZ